Článek
„Ano, v posledních letech V4 (Visegrádská skupina) nenabyla v rámci EU nejlepší reputaci,“ řekl slovenský ministr zahraničních věcí Ivan Korčok v rozhovoru pro server Aktuality.sk. Vykreslil v něm představu o realističtějším a pragmatičtějším slovenském přístupu k visegrádské čtyřce.
Hlavní je slovenský zájem
Slovenské vnímání V4 se podle Korčoka v posledních letech posunulo víc než ve zbylých třech státech. „Jsme v takové situaci, že V4 by pomalu byla alternativou EU. Důrazně to odmítám,“ řekl ministr s tím, že členství ve V4 neznamená, že budou státy ve všem a vždy spolupracovat. Politik zdůraznil, že chce, aby V4 sloužila slovenskému zájmu, a situaci, kdy má Bratislava jiný názor než zbytek V4, nepovažuje za revoluci.
Interview vyšlo v neděli, dva dny před summitem prezidentů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska na Helské kose u Baltského moře. Hlavy visegrádských států budou v přímořském sídle polského prezidenta Andrzeje Dudy řešit ekonomické oživení po pandemii koronaviru. Summit se koná bezmála týden před 30. výročím založení visegrádské čtyřky, které připadá na 15. února.
Spolupráci a sílu Visegrádské skupiny zdůrazňují v posledních letech zejména národně konzervativní vlády ve Varšavě a Budapešti, a to hlavně v tématech, ve kterých se obvykle rozcházejí s většinovou politikou Evropské unie.
Rozdíly: USA, Čína, plynovod
Šéf slovenské diplomacie teď upozorňuje na rozdílné názory států V4 a to, že chce slovenskou politiku ve skupině „zreálňovat a podřizovat ji slovenskému zájmu“. „Za posledních 12 let se naše pozice vyvinula k tomu, že Slovensko za každých okolností v té V4 půjde,“ vysvětlil Korčok.
Státy V4 se podle něj v poslední době neshodly například v otázce právního státu. „ Je to zásadní věc a já se za ni stavím,“ zdůraznil slovenský ministr. Spory o právní stát se naposledy projevily loni v prosinci, když premiéři Polska a Maďarska odmítli spojení dodržování standardů právního státu s výplatou unijních peněz.
Obě vlády hrozily vetem unijního rozpočtu i koronavirového fondu. Česko a Slovensko novou podmínku podpořily. Rozepře nakonec skončily kompromisem, jeho výklad se ale liší. Zatímco podle Evropské komise podmínka platí, kabinety Morawieckého a Orbána výsledek prezentovaly jako svůj velký úspěch a ústupek EU.
Podle slovenského ministra se Slovensko, Česko a Polsko s Maďarskem neshodnou ani v postoji k plynovodu Nord Stream 2, který má vést z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Jeho zprovoznění se od začátku snaží stopnout Polsko.
Rozdíly panují i v otázce pozice vůči Číně nebo vztahů se Spojenými státy. „Chceme mít takovou míru orientace na Spojené státy, jako má Polsko?“ vyjmenoval Korčok témata, na která mají státy V4 odlišné názory. Varšava považuje USA za svého nejbližšího spojence a vztahy s Washingtonem se ještě zintenzivnily za vlády Donalda Trumpa.
Ministr hovořil i o spolupráci ve Slavkovském formátu (S3), čili mezi Prahou, Bratislavou a Vídní. „Slavkovský formát byl založený v roce 2015 třemi premiéry: premiérem Ficem, Faymannem a Sobotkou. Socialistickými premiéry, kteří chtěli blíže spolupracovat. Od té doby se spolupráce dál vyvinula. Ale není to soutěž krásy mezi V4 a S3,“ dodal ministr.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která bude svou zemi zastupovat na dvoudenním summitu v Polsku, kritizovala V4 už dříve. Předloni při návštěvě Budapešti vyzvala k tomu, aby se V4 vrátila ke kořenům: „jestli má mít naše spolupráce smysl, nesmí být jen o obraně regionálních zájmů. Musí být o prosazování demokratických hodnot, hodnot svobody a právního státu a také hodnot evropské integrace, tedy tak, jak to bylo v původní dohodě, na které byl vznik V4 založený. Abychom nebyli vnímáni jako ti, kdo Evropskou unii rozdělují nebo oslabují.“
Česko bude na summitu V4 zastupovat prezident Miloš Zeman.
