Článek
Dobré vědět:
- Do Senátu se volí většinovým volebním systémem, do krajů pak poměrným.
- Poměrný volební systém se v České republice počítá D’Hondtovou metodou.
- D’Hondtova metoda způsobuje, že mandáty nemají stejnou hodnotu, a zatímco silnějším stranám dává výhodu, těm slabším ubírá.
Do Senátu stačí prostá většina
Volby do Senátu proběhnou ve 27 volebních obvodech, konkrétně se jedná o ty s číslem dělitelným třemi. Vítěz voleb je určen na základě jednoduchého většinového systému. Pro vítězství musí kandidát získat prostou nadpoloviční většinu hlasů, tedy i jen jediný hlas nad 50 procent.
Voliči nejprve vybírají z více kandidátů. Nestává se to příliš často, ale jeden z nich může získat většinu už v prvním kole. V roce 2018 se to povedlo například Jiřímu Drahošovi a Jiřímu Čunkovi. Pokud nikdo z kandidátů nezíská nad 50 procent hlasů, uskuteční se kolo druhé, kam postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů. Tady už jeden z kandidátů musí získat nadpoloviční většinu. K vítězství tedy může stačit i relativně malý počet hlasů. Například v roce 2018 uspěl ve finále Leopold Sulovský, kandidující v obvodu Ostrava-město za Ostravar, se ziskem 4 906 hlasů.
Druhé kolo senátních voleb se bude konat o týden později, 9. a 10. října.
Hlasy do krajů se dělí
Oproti tomu přepočet D’Hondtovou metodou, kterou Česká republika používá při volbách do krajů, Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu, je složitější. Hlasy všech stran se totiž musí vydělit číselnou řadou 1,2,3,4… podle počtu mandátů. Tedy pokud je v kraji k dispozici 65 mandátů, pak se musí volební výsledek vydělit celkem 65krát. V případě krajských voleb v ČR je navíc prvním dělitelem místo jedničky číslo 1,42. To pro slabší strany v podstatě ztěžuje zisk hned prvního mandátu.
Seznam Zprávy přinášejí interaktivní grafiku, která znázorňuje modelový příklad standardní D'Hondtovy metody:
Dělitel 1,42
Modifikace prvního dělitele na 1,42 způsobuje, že pro menší strany je těžší dosáhnout na první mandát. Tento rozdíl se navíc prohlubuje v krajích, kde je počet možných mandátů k zisku nižší.
Pokud chceme konkrétní a existující příklad, můžeme si D’Hondtovu metodu ukázat na výsledku krajských voleb v roce 2016 v Jihomoravském kraji. Zde získalo největší počet hlasů ANO a s necelými 21 procenty zvítězilo. Každá strana získala své mandáty za jinou cenu hlasů – to ukazuje grafika níže.
Protože je mandátů na jižní Moravě k dispozici celkem 65, musí být mezi strany rozpočítány. Kdybychom počet mandátů chtěli totiž rozdělit jen podle procentuálního výsledku, tak by nám nevyšla celá čísla a na některé strany by připadlo třeba 5,3 mandátu.
Může pak dojít k situaci, kdy například první strana ANO získala ve volbách 20,8 procenta, ale bylo jí přiděleno 23,1 procenta mandátů. Naopak poslední spojení Pirátů a zelených dostalo 5,1 procenta hlasů, ale jen 4,6 procenta z dostupných mandátů.
Přepočet D’Hondtovou metodou totiž mimo jiné zvýhodňuje silné strany, kterým přiděluje za hlasy víc mandátů než těm slabším.
