Článek
Tímto rozhodnutím tedy padla původní představa některých politiků, že poslanci na senátní návrh nebudou reagovat, čímž by dosáhli toho, že po třech měsících, jak stanoví zákon, by návrh Senátu na ústavní žalobu spadl pod stůl.
S nápadem na zařazení žaloby přišel podle Novinek šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, který v minulosti dával jasně najevo, že by se žalobou Sněmovna zabývat vůbec neměla. „Došli jsme k závěru, že je potřeba bod projednat,“ řekl Faltýnek. Když žalobu četl, tak mu to údajně přišlo jako slátanina několika volebních období. O senátní žalobě ale hodlá Faltýnek ještě hovořit s prezidentem Zemanem.
Předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala ocenil, že se poslanci budou návrhem ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana zabývat na řádné schůzi Sněmovny. „Je to určitě lepší, než kdybychom museli vyvolávat mimořádnou schůzi,“ nechal se slyšet Fiala. Před tím, než návrh projedná celá Sněmovna, se žalobou na Zemana bude příští pátek zabývat také ústavně právní výbor.
Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s Ústavou.
Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky Ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nově k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela Ministerstva kultury.
Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, muselo by pro návrh hlasovat alespoň 120 poslanců. Ve Sněmovně je ale většina stran, které prezidenta podporují – hnutí ANO, komunisté, SPD a také část sociální demokracie, není tedy pravděpodobné, že by ústavní žaloba prošla.
