Článek
Seznam Zprávy dnes informovaly, že ve slovenském archivu objevily statistickou kartu, kterou zavedla Státní bezpečnost na Andreje Babiše jako svého agenta. Soud tak po letech dostal nový písemný důkaz, jenž odporuje tvrzení českého premiéra, který spolupráci s StB popírá.
Během páteční prohlídky očkovacího centra v Praze se Seznam Zprávy Babiše zeptaly, co novému dokumentu říká.
„Jak je známo, estébáci vedli evidenci na lidi bez toho, aby o tom věděli. Takže ten dokument, který ukazujete, vůbec nic neznamená, nikdy jsem nic nepodepsal, vyhrál jsem třikrát soud. Pane redaktore, řekněte kolegům, že už to nikoho nezajímá,“ reagoval premiér.
Andrej Babiš už více než devět let popírá – i za využití žalob –, že byl před listopadem 1989 agentem komunistické tajné policie. Český premiér celou dobu tvrdí, že se k vědomé spolupráci se Státní bezpečností nezavázal. Babišovým slovům ale odporují dobové materiály StB, ve kterých je zmiňován jako agent.
A podle aktuálního zjištění Seznam Zpráv se na konci loňského roku objevil další, dosud neznámý dokument, který může zapůsobit u soudu.
Jde o statistickou kartu StB z 80. let minulého století, která se našla ve slovenském Ústavu paměti národa (ÚPN). Ten spravuje písemnosti po Státní bezpečnosti a v současnosti se brání proti premiérově opakované žalobě u Krajského soudu v Bratislavě.
Karta, kterou ústav předložil soudu jako další písemný důkaz, obsahuje základní údaje o Andreji Babišovi a jeho spolupráci s StB, včetně označení „agent“ a krycího jména „Bureš“.
Přední část statistické karty tajného spolupracovníka StB s údaji o Andreji Babišovi.
Agentem se Babiš podle záznamu na této kartě stal na základě „dobrovolnosti“.
Z karty lze také vyčíst, že Andrej Babiš jako agent spadal pod 12. správu StB sídlící v Bratislavě, konkrétně pod jedno z oddělení hospodářské kontrarozvědky, které mělo na starosti pracovníky podniků zahraničního obchodu. Babiš tehdy pracoval v podniku Petrimex.
Spolupráce mezi StB a Babišem byla dle dobových záznamů Státní bezpečnosti dočasně přerušena v červnu 1988 kvůli jeho odjezdu na dlouhodobý pracovní pobyt do Maroka, odkud se vrátil až po demokratické revoluci v roce 1989.
