Lukašenkova pomsta za sankce. Otevřel dveře nelegální migraci do Unie

Jen během středy a noci na čtvrtek litevská pohraniční stráž zadržela 93 lidí, kteří přešli nelegálně bělorusko-litevskou hranici, tedy vnější hranici Evropské unie. Během letoška se takovým způsobem dostalo do Litvy už 1509 lidí. Tamní vláda proto mluví o migrační krizi, číslo je totiž osmnáctinásobkem loňských počtů. V roce 2020 zadrželi pohraničníci 81 lidí a o rok dříve jen 41.

Lidí překračujících hranice začalo přibývat od loňského podzimu, veřejně se o věci v Litvě mluví od letošního května. Většina příchozích je ze zemí Středního východu a Afriky. Mezi zadrženými jsou nejčastěji občané Iráku, Konga, Kamerunu, Guineje a Íránu. Velká část z nich se chce přes Litvu dostat do zemí západní Evropy.

Podle litevské vlády jde o cílenou činnost režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se tak mstí za Unií uvalené sankce. Litva je zároveň útočištěm a hlavní základnou běloruské exilové opozice, od loňska tam působí opoziční lídryně Svjatlana Cichanouská. V pondělí získala politička v Litvě diplomatický status.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová uvedla, že Bělorusko „láká“ lidi na lety do Minsku z Bagdádu a Istanbulu. „Existují agentury v Bělorusku i dalších zemích (…), které lákají ‚turisty‘ do Minsku,“ řekla ve středu politička, podle níž o organizované přepravě svědčí důkazy zajištěné u příchozích lidí. Minsk na konci května uvedl, že se v reakci na sankce EU nebude snažit bránit příchodům migrantů do Litvy.

Prodemokratická běloruská televize Belsat vysílající z Varšavy upozorňuje, že nápor na hranicích se časově shoduje s prudkým nárůstem počtu přímých letů z Bagdádu do Minsku. Zatímco dříve létaly irácké aerolinky Iraqi Airways do Běloruska dvakrát týdně, od začátku letošního května se k nim přidala se dvěma lety týdně další společnost Fly Baghdad.

Letecké společnosti používají velká dopravní letadla Boeing 777 a Boeing 737-800, která pojmou 200 až 300 cestujících. Týdně tudíž může z Iráku do Běloruska teoretický přiletět až tisíc lidí.

Novináři Rádia Svoboda, kteří v polovině června sledovali let z Bagdádu, popsali, že z Iráku přiletěli muži ve věku zhruba od 30 do 50 let. Na minském letišti byl jejich přílet organizovaný a muži byli vepsáni na zvláštní seznamy, poté odesláni do směnárny na letišti a odvezeni do Minsku. Tam se asi stovka mužů ubytovala v hotelu vlastněném Lukašenkovým přítelem.

Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise je do organizace nelegální migrační cesty zapojená i běloruská státní cestovní kancelář. Migranti za cestu do EU údajně platí 15 tisíc dolarů.

Vyjádření běloruské strany jsou protichůdná. Výbor pro státní hranice v červnu tvrdil, že nelegálních pokusů o překročení hranice přibylo dvacetkrát, později ale pohraničníci uvedli, že čísla odpovídají posledním pěti až sedmi letům.

Litevská premiérka Šimonytėová ve středu oznámila, že země pro zajištění kontroly 677 kilometrů dlouhé litevsko-běloruské hranice nasadí armádu a přímo na hranicích postaví plot. Podle ministra obrany Arvydase Anušauskase se stavbou bariéry s ostnatým drátem začne ve čtvrtek nebo v pátek. Zhruba 40 procent společné 677 km dlouhé hranice hlídají kamerové systémy.

Kvůli příchodu nelegálních imigrantů vyhlásila Litva nouzový stav. Podle úřadů je totiž výzvou jejich ubytování, které komplikuje i pandemie koronaviru. V současnosti jsou lidé umístěni v Centru pro registraci cizinců u městečka Pabradė asi půl hodiny autem od Vilniusu. Kvůli nedostatečné kapacitě jsou ve zděné budově ubytovány rodiny s dětmi, pro muže pak pohraničníci postavili stany. Další lidé jsou například v budově školy, v prostorech vymezených obcemi nebo v hangárech.

Litevský prezident Gitanas Nausėda kvůli situaci na hranicích požádal o technickou a diplomatickou pomoc EU a její agenturu Frontex. Do Vilniusu přijel věc v pondělí řešit předseda Evropské rady Charles Michel. Pomoc nedávno přislíbila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Předsedkyně parlamentu Viktorija Čmilytėová-Nielsenová v souvislosti se současným náporem migrantů a litevskou žádostí o pomoc označila za krátkozraký postoj její země z roku 2015. Tehdy Vilnius kritizoval migrační kvóty a revokaci uprchlíků. „Uplynulo pouhých 6 let a stali jsme se ze země, která předstírala, že problém nevidí, a nedokázala pomoci jiným zemím EU, zemí, která je sama žadatelem o pomoc,“ napsala politička. Podobně v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi LRT mluvil politolog z Vilniuské univerzity Ramūnas Vilpišauskas.

Litevský ministr kultury Simonas Kairos apeloval, aby Litevci vnímali lidský faktor celé záležitosti. „Nesmíme ztratit vnímavost, protože to nejsou věci, které nějak pronikají plotem na běloruské straně. Jsou to živí lidé a musíme pochopit a ocenit tento lidský aspekt,“ uvedl ve čtvrtek politik. Současná situace není podle něj migrační krizí, ale rozpoutanou hybridní válkou zahájenou Běloruskem. O hybridní válce mluví i ministryně vnitra Agne Bilataitėová: „Je zřejmé, že se proti Litvě vede hybridní válka a nelegální migrace je jedním z prostředků.“