Hlavní obsah

Lukašenko připustil pomoc migrantům na cestě do Polska

Foto: Profimedia.cz

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko poskytl britské BBC exkluzivní rozhovor ve svém prezidentském paláci v Minsku.

Alexandr Lukašenko poskytl ohledně probíhající krize na bělorusko-polské hranici rozhovor pro britskou BBC. Médium za to sklidilo kritiku běloruské opozice. V zemi nadále zůstává sedm tisíc migrantů. Někteří se již vrátili domů.

Článek

Běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko připustil, že běloruské síly možná pomáhaly migrantům dostat se přes hranice do Polska. Na otázku, zda běloruské bezpečnostní síly migrantům pomáhaly v překonávání hranic, Lukašenko reagoval: „Myslím, že je to dost dobře možné. Jsme Slované. Máme srdce. Naši vojáci vědí, že migranti míří do Německa.“

„Možná jim někdo pomohl. Nebudu to ani zjišťovat,“ řekl dále. Upřesnil, že pokud budou migranti do Běloruska nadále proudit, nebude se je snažit zastavit, protože ví, že Bělorusko není jejich cíl. Popřel však, že by Minsk běžence do země zval, a snažil se tak vyvolat migrační krizi. „Nepozval jsem je sem. A abych byl upřímný, nechci, aby cestovali přes Bělorusko,“ zdůraznil.

K rozhovoru došlo den poté, co členové běloruských bezpečnostních složek ve čtvrtek vyklidili provizorní tábory, v nichž v posledních týdnech v hraničním pásmu s Polskem tisíce migrantů živořily. Utečence především z Blízkého východu přemístili do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica. „Nevíme, co s nimi mají v úmyslu udělat. Nevíme, jestli tito lidé budou převezeni zpět do zemí, odkud pocházejí, nebo jestli se znovu objeví na hranici,“ citoval portál onet.pl mluvčí polské hraniční stráže Annu Michalskou.

Podle nezávislého běloruského novináře Tadeusze Giczana však není pro všechny migranty v centru místo a stovky lidí zůstávají venku. „Uprchlíkům bylo také nabídnuto, aby zůstali v Bělorusku a požádali o pomoc v hledání práce či bydlení. Odmítli,“ píše státní běloruská tisková agentura, podle níž chtějí běženci do Německa.

Přechody migrantů z Běloruska do Polska nicméně probíhaly i po vyklizení táborů. „Kolem 17. hodiny chtěla skupina asi 500 lidí překročit hranice poblíž našeho stanoviště v (obci) Dubicze Cerkiewne. Na naše bezpečnostní složky létaly kameny, větve a byl použit slzný plyn (…). Agresivní lidé byli přivezeni běloruskými kamiony, které později část lidí ze skupiny odvezly. Druhá část útočících se rozprchla do lesa,“ sdělila Michalská v pátek. Několik vojáků podle ní bylo lehce zraněno. Na jiném místě se padesátičlenná skupina dostala na polské území, ale bezpečnostní složky ji vrátily zpět. Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb Stanislaw Žaryn agentuře PAP nicméně řekl, že čtvrtek byl ve srovnání s předchozí nocí poměrně klidný.

Mluvčí vůdce Lukašenka Natallya Eismantová ve čtvrtek uvedla, že se na území Běloruska nachází kolem sedmi tisíc migrantů. Dva tisíce z nich jsou pak v oblastech v blízkosti hranic. Právě tento počet chce Bělorusko nechat projít koridorem dále do Německa. Zbylých pět tisíc by se podle Eismantové mělo vrátit zpět domů, cituje její slova server RFE/RL.

Prvním repatriačním letem pořádaným ve čtvrtek se na palubě iráckých aerolinek vrátilo 430 lidí. Podle iráckého ministerstva zahraničí budou další repatriační lety následovat. Let naplánovaný na pátek nicméně podle RFE/RL z rozpisu letů na letišti v Minsku zmizel.

Západ obviňuje autoritářský režim Alexandra Lukašenka, že láká migranty do země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které Unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Páteční rozhovor na britské BBC kritizuje běloruská opozice v čele s lídryní Svjatlanou Cichanouskou. Nelíbí se jí, že britské veřejnoprávní médium „věnovalo diktátorovi prostor“.

Doporučované