Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„V nejbližší době – předevčírem jsem podepsal výnos – nám budou z Ruské federace doručeny desítky letadel, desítky vrtulníků a nejdůležitější součásti protivzdušné obrany,“ řekl podle státní agentury Belta Alexandr Lukašenko, který se ve středu účastnil zahájení školního roku na střední škole ve městě Babrujsk.
Přesné počty vybavení ani jeho cenu nesdělil. Už v srpnu ale Lukašenko uvedl, že chce Bělorusko financovat nákup zbraní z úvěru, který mu poskytlo Rusko na stavbu jaderné elektrárny Astravěc.
Podle autoritáře Rusové dodají zemi nejspíš i protiraketový a protiletadlový systém S-400, tedy novou generaci zbraňového systému středního a velkého dosahu. „Velmi to potřebujeme, jak už jsem řekl dříve,“ dodal Lukašenko. O dodávce systému S-400 mluvil už v srpnu ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
„Jedním slovem to bude nejmodernější vybavení. Budeme modernizovat. Pokud uvidíme na cvičeních (společné bělorusko-ruské cvičení Západ 2021, pozn. red.), že potřebujeme něco dalšího, tak to koupíme od Ruské federace a začneme používat,“ pokračoval.
Západ 2021 a hybridní válka
Cvičení Západ 2021 se bude konat od 10. do 16. září. Podle Lukašenka má každoroční bělorusko-ruské cvičení za cíl trénovat pouze obranu a sladit vojska obou států. Na severovýchodní hranici Evropské unie přitom v současnosti panuje napětí – Litva, Lotyšsko i Polsko kvůli náporu nelegálních migrantů vyhlásily nouzový stav a viní Lukašenkův režim z vedení hybridní války.
Náměstek litevského ministerstva zahraničních věcí Mantas Adomenas na konci července v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že migrační vlna organizovaná Minskem může souviset se cvičením Západ 2021. „Migrace může být využita jako provokace v kontextu toho cvičení nebo vysílání ozbrojených lidí či simulace invaze neuniformovaných jednotek. Musíme připomenout, že předchozí cvičení Západ měly jako scénáře aktivní útok na Polsko nebo baltské státy. Jsou to agresivní hry,“ řekl politik.
Den před začátkem manévrů se Lukašenko sejde s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a pravděpodobně dojde k podpisu smluv o hlubší integraci obou států, například v oblasti společného obchodu nebo daňové politiky. O několik dní později je pak mají ratifikovat vlády a parlamenty.
Rusko s Běloruskem tvoří svazové soustátí. V minulých letech se oba politici dohodli na utužení vazeb společného svazu, které má probíhat podle 30 tzv. cestovních map. Běloruská opozice, kterou Lukašenko od loňských protestů tvrdě potlačuje, se obává ztráty zbytků běloruské suverenity.
