Článek
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Vy jste před lety napsal sci-fi thriller Ochlazení, který začíná bouřlivými demonstracemi v Bělorusku proti režimu diktátora Pavlušenky. Co říkáte na to, že demonstrace proti režimu už nejsou v Bělorusku v roce 2020 sci-fi?
V první řadě já jsem ten thriller napsal před 12 lety, v roce 2008, a protože jsem tenkrát sloužil jako velvyslanec České republiky v Izraeli, tak jsem ho vydal pod pseudonymem Daniel Wolf, protože jsem do toho nechtěl zatahovat českou diplomacii a dobré jméno České republiky, jelikož v té knize právě píšu o demonstracích v Bělorusku a o běloruském diktátorovi a ruském diktátorovi, i když se jmenují oba v té knize jinak. A to, že se kniha nějakým zvláštním způsobem dotýkala budoucnosti, jsem pochopil hned po jejím vydání, protože tři neděle po tom, co v prosinci 2008 vyšla, nastala první rusko-ukrajinská plynová krize a zavírání kohoutků do Evropy. Ta kniha do jisté míry vychází i z vlastní zkušenosti, protože my jsme s kamarádem a kolegou, senátorem Janem Rumlem, byli v Bělorusku v roce 2000 na demonstracích k výročí černobylské katastrofy a tam jsme pochodovali s demonstranty, abychom je svou přítomností alespoň trošičku ochránili před hrozícími zásahy tehdejších policejních sil a běloruské KGB. Takže to, co líčím v té knize, se opravdu stalo a mohu to svědecky potvrdit.
Protesty proti režimu jsou skutečně masivní, jaký očekáváte další vývoj? Co teď podle vás bude klíčové?
Teď se asi všichni obáváme toho nejhoršího scénáře, kterým by byl ozbrojený zásah, ať už běloruských ozbrojených sil, nebo za pomoci Ruska. To je ta varianta, o které Lukašenko jednal o víkendu s prezidentem Putinem. Putin sice přislíbil v případě potřeby Bělorusku vojenskou asistenci, ale nevypadá to, že by do toho měl nějakou velkou chuť. I v tom úterním telefonickém rozhovoru s kancléřkou Merkelovou sice Putin jasně řekl, že je proti vnějšímu zasahování do běloruských záležitostí, já si nejsem úplně jistý, jestli tím myslí také Rusko. Ale přesto jenom to, že to vyslovil, naznačuje, že asi tanky nejsou v této chvíli snad na cestě.
Lukašenkovým slibům o opakování voleb nevěřím
Je podle vás reálné, že skutečně Lukašenko připustí nové volby v případě, že se změní ústava?
Co se týče tohoto příslibu, tak jsem hodně skeptický, to se v minulosti dělo opakovaně a děje se to neustále, že ten diktátor, když ho začíná pálit ho půda pod nohama, abych to řekl slušně, dělá takové ty vágní nějaké přísliby, že za rok, za dva něco. Asad v Sýrii to také dělal na začátku občanské války a bohužel víme všichni, jak to dopadlo. Takže na tyto Lukašenkovy sliby bych si já osobně nevsadil.
Absolutně se s tím ztotožňuji, jsem rád, že to ministr Petříček řekl, a doufám, že také vláda, která v úterý o situaci v Bělorusku na Bezpečnostní radě státu jednala, ta slova bude následovat také konkrétními činy a konkrétní pomocí jak běloruským uprchlíkům, tak běloruským studentům.
Jak by měla vypadat reakce Evropy, popřípadě Česka, mluví se o sankcích, měly by popřípadě přijít i sankce jen z české strany, pokud by se EU na nějakém společném postupu nedomluvila?
Kdyby to bylo nezbytné, tak já bych samozřejmě podpořil i sankce jenom z české strany, ale obávám se, že jejich efektivita by nebyla velká. Já si spíš myslím, že Česká republika musí na středeční mimořádné schůzce Evropské unie trvat na tom, že se sankce musí vyhlásit, a učinit z toho jeden z klíčových předpokladů dalšího budování společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Protože pokud se Evropská unie není schopna shodnout na něčem tak elementárním, pak by skutečně začala vznikat otázka, k čemu vlastně zahraniční politika Evropské unie je.
Jak hodnotíte reakci české veřejnosti? Pořádaly se demonstrace na podporu Běloruska.
Já jsem velmi potěšen tím, co probíhá, jsem potěšen reakcemi na všech úrovních od vládní až po občanskou nebo od občanské až po vládní. Nejenom ty demonstrace, ale také kroky celé řady radnic městských částí, které vyvěsily běloruskou vlajku, aby vyjádřily svůj postoj. To všechno je výraz solidarity s protestujícími v Bělorusku, jaký charakterizuje vyspělou svobodnou občanskou demokracii, a to je pro nás, myslím, i určitý důvod k hrdosti.
Michael Žantovský.
