Článek
Německá letecká společnost sice dostane státní pomoc ve výši devíti miliard eur, ani to ji ale nemusí zachránit před útokem nízkonákladové konkurence. Aby na pomoc kývl kromě vlády v Berlíně také Brusel, musely aerolinky postoupit to nejcennější, co mají v portfoliu.
Nejsou to ani letadla ani personál, ale letecké sloty – právo přiletět a odletět z daného letiště v daný čas. Protože každý, kdo odlétal s nízkonákladovkou ještě před východem slunce, dobře ví, že nejpopulárnější časy na frekventovaných letištích se platí zlatem.
Nízkonákladovky se hlásí o slovo
Nízkonákladová konkurence se ústy šéfa Ryanairu Michaela O'Learyho nechala slyšet, že aerolinky jsou byznys jako každý jiný a vlády by neměly aerolinkám ze staré gardy pomáhat vůbec. Politici na taková volání však zatím evidentně moc nedali, protože kromě Lufthansy sahají po balíku peněz daňových poplatníků za sedm miliard eur také Air France-KLM a další.
Ryanair, WizzAir, EasyJet a další zatím dostaly v porovnání s tradičními aerolinkami drobné. Dokázaly však zareagovat mnohem pružněji například osekáváním nákladů – včetně těch personálních. V době, kdy se Ryanair loučil na londýnském letišti Standsted s třemi tisíci zaměstnanci, začínalo německé jednání o pomoci Lufthanse teprve nabírat na otáčkách.
A právě rychlost může být kromě peněz v boji o uvolněné sloty v prestižních vzdušných přístavech klíčová. „Lufthansa dosáhla na obrovskou finanční injekci, ale i s ní bude muset restrukturalizovat svůj byznys. V Německu se určitě otevře řada příležitostí,“ řekl šéf WizzAir József Varadi agentuře Bloomberg.
Podle jejích údajů obstarala loni Lufthansa v Německu celkem 55,7 procenta všech vzletů, takže jde o velkou příležitost. Evropská komise totiž žádá, aby se Lufthansa vzdala 12 vzletů a přistání (dohromady tedy 24 slotů) ve prospěch konkurence na letištích ve Frankfurtu a v Mnichově. A také si vymínila, že je získají noví hráči.
Díky tomu se může Ryanair dostat na letiště v Mnichově, EasyJetu se otvírá možnost získat pozici ve Frankfurtu, na jednom z nejvytíženějších letišť světa, a WizzAir může zabojovat o obě destinace, protože zatím nelétá ani do jedné.
„Až opadne koronavirový stres a začne cenová válka, budou Ryanair a Wizzair mířit ke konsolidaci v horizontu tří až pěti let, zatímco konkurence kolem nich bude vyklízet pole,“ napsal pro agenturu Bloomberg analytik Mark Manduca, který se v Citibank specializuje na aerolinky.
Podmínky pro evropskou pomoc, které Brusel využil u Lufthansy, se v koronavirové době velmi pravděpodobně stanou mustrem i pro další společnosti. O sloty se tak bude muset podělit i Air France-KLM a zřejmě i italská Alitalia. Evropská komise to vysvětlila tím, že chce zabránit přílišné deformaci trhu.
Samotná možnost získat ceněné sloty však ještě nemusí nutně znamenat, že se na ně nízkonákladovky bez rozmyslu vrhnou. Prestižní letiště, jakými například Frankfurt i Mnichov jsou, žádají za služby spojené s provozem více peněz než vzdušné přístavy méně zvučných jmen.
Ryanairu a spol. také nemusí vyhovovat, že jde o přestupní mezinárodní uzly, takže lidí žádajících přepravu na kratší vzdálenosti, což je páteř nízkonákladového byznysu, nemusí být dost na to, aby se to vyplatilo.
