Lovec bouří ukořistil unikátní záběry tornáda, viděl ho od začátku do konce

Miloslav Staněk je studentem Přírodovědecké fakulty UK v Praze a nadšeným lovcem bouří. Spolupráci se společností Meteopress a meteorologickými spolky prokládá výjezdy do terénu. Zajímají ho bouře, mraky a extrémní meteorologické podmínky.

Tento čtvrtek se mu podařil neobvyklý kousek. Vystopoval a zachytil tornádo na území České republiky, a to zřejmě jako úplně první „profesionální“ lovec bouří v Česku. Jde totiž o natolik vzácný jev, že ho obvykle vyfotí nebo natočí pouze lidé, za kterými tornádo takříkajíc přijde samo.

„Byla to v podstatě náhoda. Ale náhoda taková, se kterou se dalo počítat. Byly podmínky, které tomu nasvědčovaly, že se někde v oblasti Rakouska nebo jihovýchodu Česka může tornádo vyskytnout,“ říká Staněk pro Seznam Zprávy.

Samotné záběry ale ještě neposkytl, teprve je zpracovává.

„Lov bouřek je mým zájmem, koníčkem. Takový relax,“ začíná své vyprávění.

V Česku se meteorologií zabývají dvě neziskové organizace – Amatérská meteorologická společnost a Czech Thunderstorm Research Association. Oba spolky prověřují neobvyklé události a snaží se meteorologii popularizovat.

Profesionální meteorologové působící v Českém hydrometeorologickém ústavu, na univerzitách a v rámci Akademie věd se pak sdružují v České meteorologické společnosti.

A nakonec existuje velká skupina lidí, kteří na Facebooku sdílí fotky a záběry zajímavých meteorologických úkazů. Během posledních dvou dnů jejich počet vzrostl ze 48 na 61 tisíc.

„Já se domnívám, že pokud dostanou potřebná povolení, tak se do Hodonínska sjedou lidé z těchto spolků a pravděpodobně i z národní meteorologické služby ČHMÚ,“ říká „profesionální“ lovec bouří.

„Situaci jsem poměrně bedlivě sledoval. Bouřky na našem území začaly někdy v pondělí. Od pondělí do čtvrtka jsem sledoval výstup každého numerického modelu. Postupně během týdne vycházelo najevo, že ve čtvrtek budou velmi dobré podmínky pro vznik supercelárních bouří na jižní Moravě.“

Supercelární bouře jsou pro lovce zajímavé.

„Supercela – to je jedna konvektivní buňka, která v rámci vzestupného proudu rotuje kolem své vertikální osy a je tvořena dvěma sestupnými proudy. Častokrát bývá doprovázena silným nárazovitým větrem a velkými kroupami,“ popisuje Staněk.

Ani silný vítr a kroupy ho neodradily od honby za zajímavým záběrem. Sedl do auta a vydal se vstříc očekávané extrémní bouři.

„Vyjel jsem z Prahy do své domoviny – do Zlína a odtud pak na jih, na trojmezí Česka, Slovenka a Rakouska poblíž Dyjského trojúhelníku,“ popisuje zkušený lovec bouří. Od Břeclavi se následně přesunul na severovýchod.

Na rozdíl od Ameriky je tornádo ve střední Evropě velice vzácné, na území ČR ho meteorologové naposledy zaznamenali v roce 2018. Lovci bouří přitom musejí počítat se značným nebezpečím, supercely totiž provází silný vítr a velké kroupy.

„Během focení jsem narazil na pěticentimetrové kroupy, to bylo mezi Strážnicí a Petrovem na Hodonínsku. Obával jsem se velkých krup, proto jsem se usídlil mezi Hodonínem a Strážnicí, kde jsem fotil.“

Odtud přejížděl přes Strážnici dál k Veselí nad Moravou. Tímto směrem se totiž stáčela bouřková buňka s tornádem.

„Nakonec se stočila tak, že bylo možné tornádo zdokumentovat od jeho vzniku až po jeho zánik. Sice z dálky asi deseti kilometrů, ale alespoň nějakým způsobem se mi to podařilo.“

Focení tornáda bylo nebezpečné i ze vzdálenosti deseti kilometrů. Přiblížila se totiž druhá supercela, jejíž kroupy fotografa zasáhly.

„Bylo to hodně nebezpečné. Na rovinu přiznám, že jsem si ráno psal s jedním kamarádem z jižních Čech, také lovcem bouřek. A říkal jsem mu: ‚Tady je to vážně nebezpečné‘. Říkal jsem mu, že si to asi vyžádá i oběti. Dokonce jsem později viděl report s kroupami o průměru osm centimetrů. S tím jsem počítal jako s největší hrozbou. Ale s tornádem jsem tedy, ač ty podmínky byly velmi dobré a numerické modely dávaly tuhle možnost, tak jsem s ním úplně nepočítal,“ uzavírá své vyprávění.