Článek
Dostatek omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem – EPA, DHA, DPA – dokáže v těle pacienta zvýšit schopnost buněčných membrán bránit se zánětu. Rozdíl v reakci organismu vybaveného dostatkem omega-3 mastných kyselin na napadení virem SARS-CoV-2 může i zachránit život pacienta. Prokázala to studie COMED cílená na prevenci chronických zánětů.
Omega-3 mastné kyseliny člověk získává v jídle, pokud konzumuje vysoké dávky tučných ryb, jako jsou třeba losos, makrela a sardinky. Může konzumovat i rybí olej, který se prodává v mnoha variantách a je běžně dostupný v potravinových doplňcích v lékárnách.
Studii realizovalo Centrum zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (SZÚ‒CZVP) ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Reagovala na kampaň ministerstva zdravotnictví zaměřenou na zlepšení životního stylu. Strava většiny české populace má přitom nedostatek protizánětlivých živin, má tedy nízký obsah omega-3 a vysoký obsah omega-6 nenasycených mastných kyselin.
„Pokud v České republice zemřelo na covid-19 asi 30 000 lidí, mohlo teoreticky těžkou pneumonii přežít přes 5 000 z nich, kdyby dodržovali nutriční doporučení a jejich těla netrpěla nedostatkem omega-3 mastných kyselin. Početně je to třeba celá populace lázeňského města Luhačovice. Je potřeba se nad touto realitou zamyslet,“ uvedl Jiří Ruprich, vedoucí projektu a vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu.
Omega-3 mastné kyseliny a lidské zdraví
Význam omega-3 mastných kyselin je zásadní pro naše zdraví. Hlavně ty s dlouhým řetězcem, známé pod zkratkou EPA a DHA. Jsou převážně v tuku ryb ze studených vod. Ovlivňují desítky procesů v našem organismu na úrovni buněk. Potřebujeme je od narození až do stáří.
Je zřejmé, že mohou být součástí prevence řady civilizačních onemocnění. Uplatňují se například při rozvoji a regulaci chronických zánětů. Bohužel jimi trpí většina populace. Správná dieta může předcházet poškození, či dokonce může zlepšit stav organismu.
Například od depresí až po ozdravující spánek. Existuje laboratorní diagnostika z malé kapky kapilární krve z prstu. Z té se dá zjistit, jak na tom tělo je, jaké je složení buněčných membrán a jak se tělo chová. Zda má tendenci k rozvoji prozánětlivých procesů, které vedou ke zdravotním problémům. Vhodnou dietou a životosprávou je pak možné stav těla postupně zlepšovat. Zlepšení se obvykle dostaví asi za půl roku.
Zdroj: SZÚ
Pacienti s infekcí covid-19 byli v rámci studie na počátku hospitalizace rutinně analyzováni nejen na řadu více než 15 laboratorních parametrů, ale navíc prošli i detailní diagnostikou celkem 20 mastných kyselin, které jsou nejvíce obsaženy v buněčných membránách. Ty hrají zásadní roli v rozvoji primárních zánětů. Podařilo se shromáždit a analyzovat 217 vzorků krve covid pozitivních pacientů, z nichž nakonec podmínkám praktického výzkumu vyhovělo 160 osob.
Dostatek omega-3 mastných kyselin, zjednodušeně řečeno, pomáhá membránám buněk v lidském těle, aby byly odolnější vůči zánětu, který vyvolá útok viru, a to především na úrovni plic. Studie prokázala zásadní rozdíl mezi odolností buněk v těle osob s dostatkem a naopak nedostatkem omega-3 mastných kyselin.
Počáteční stav mastných kyselin v pacientových membránách na začátku hospitalizace – konkrétně rovnováha mezi prozánětlivými a protizánětlivými mastnými kyselinami – byl následně srovnán se zdravotním vývojem pacienta (přeživší vs. zemřelí). Mastné kyseliny odrážejí nutriční stav za poslední 2 až 4 měsíce. Lidé, jejichž tělo na tom bylo lépe s obsahem omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem v membránách, měli větší šanci přežít.
Jak omega-3 mastné kyseliny pomáhají dětem
Zlepšení pozornosti, čtení, psaní, snížení hyperaktivity, zlepšení slovní zásoby. To vše mohou pro děti udělat omega-3 mastné kyseliny. Věda potvrzuje, že se naši předkové nemýlili, když tvrdili, že ryby jsou potravou pro mozek. Studie Státního zdravotního ústavu i rozsáhlé studie ze zahraničí potvrzují, že správný poměr omega-3 mastných kyselin v organismu působí jako prevence zánětů a přináší benefity z hlediska řady chronických onemocnění, včetně například revmatické artritidy, diabetu, obezity a selhávání srdce.
Mozek je tělesný orgán, stejně jako srdce, játra, ledviny a plíce. Potřebuje ke správné činnosti omega-3 mastné kyseliny. Nacházejí se například v tučných rybách, jako je losos, tuňák a makrela, nebo v mořských řasách. Omega-3 mastné kyseliny podporují dobrou koncentraci dětí, učení i jejich paměť a celkově pozitivně ovlivňují chování dětí při výuce.
„Suchá hmota mozku je tvořena ze 60 % tukem a jedna z omega-3 mastných kyselin – kyselina dokosahexaenová (DHA) s dlouhým řetězcem – je v mozku koncentrována více než kdekoli jinde v těle. Studie zjistily, že většina dětí nepřijímá dostatek této ani dalších potřebných kyselin ze skupiny omega-3. Vzhledem k jejich omezené tvorbě v lidském organismu je tedy pro zdraví nezbytné je přijímat ze stravy. Tělo si jich samo dostatek prostě nedokáže vyrobit,“ řekl Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu.
„Mnoho výzkumů prokázalo nízké hladiny omega-3 u dětí, které mají problémy s nepozorností a hyperaktivitou, ve srovnání se zdravými dětmi. Řada klinických studií zjistila zlepšení pozornosti, hyperaktivity a impulzivity po doplnění potravy o omega-3 zdroje ve srovnání s jinými potravinami a placebem,“ dodal.
Zdroj: SZÚ
„Studie statisticky potvrdila hypotézu, že vyšší procentuální hodnota omega-3 vedla k nižší mortalitě u pacientů s covidem-19, kteří obvykle podléhají pneumonii. Potřebný příjem omega-3 však nemá skoro nikdo v české populaci,“ dodal Jiří Ruprich. „Dá se ho dosáhnout, pokud má člověk v potravě vysoké dávky tučných ryb, jako jsou třeba losos, makrela a sardinky. Jinak nezbývá nic jiného než konzumovat rybí olej, který se ale naštěstí prodává v mnoha variantách a je běžně dostupný v potravinových doplňcích v lékárnách. Doporučená denní dávka je pak uvedena na každém konkrétním potravinovém doplňku.“
Česká studie přinesla potvrzení významu dostatku omega-3 mastných kyselin pro schopnost lidského těla bojovat se záněty. Studie byla pilotní, tedy na relativně malém vzorku pacientů, ale její výsledky jsou zcela zřejmé. Obdobné výsledky již ohlásila i dvě zahraniční pracoviště – v USA a ve Španělsku. Také tam se potvrdilo, že vyšší obsah omega-3 mastných kyselin v membránách buněk může průkazně předcházet kritickým stavům i úmrtí u pacientů s covidem-19.
Nejde přitom jen o covid-19. Věda ukazuje, že vyšší hodnoty omega-3 mastných kyselin v těle mají celkově pozitivní dalekosáhlé dopady na zdraví organismu, od prevence kardiovaskulárních onemocnění až třeba po deprese.
