Článek
„Ve mlýně vznikne expozice věnovaná jeho využívání v minulosti. Kromě mletí sloužil také jako sociální bydlení. Návštěvníci do něj budou moci poprvé v létě,“ řekl starosta Třebíče Pavel Pacal.
Větrný mlýn je v regionu unikátní, většinu mlýnů poháněla voda. Třebíčský mlýn navíc nesloužil na mletí obilí, ale sušené kůry, která se používala na činění kůží. Koželuhů byla ve městě celá řada. Patřili k nim i bratři Budischowští, kteří nechali mlýn v roce 1836 postavit. Jedním z důvodů byly bouře, které ve městě byly kvůli nedostatku mouky, mlýnům se vyplácelo mlít kurů namísto obilí, připomněla ředitelka městského kulturního střediska (MKS) Jaromíra Hanáčková.
MKS bude mlýn provozovat. Do června se skončit instalace expozic za asi 700.000 korun. V prvním patře bude expozice mletí. Její součástí bude také model mlýnu včetně jeho funkčních částí. Stoupy, pomocí kterých se kůra drtila, se nedochovaly, budou ale viditelné v modelu.
Druhé patro bude expozicí sociálního bydlení. V interiéru bude jediný dochovaný prvek z doby, kdy v mlýnu žily až tři rodiny - stará kamna. Vedle nich bude kredenc i postel s figurínou posledního obyvatele, který městský byt opustil v roce 1977.
K rekonstrukci za asi 10 milionů korun se město rozhodlo v roce 2019. Její zásadní součástí byla instalace nových otáčivých lopatek, které lépe odpovídají jejich původnímu tvaru. Obsluhované byly zřejmě z ochozu, jehož existenci sice odborníci předpokládají, důkazy o něm ale ani historický průzkum neprokázal. Proto ani nebyl obnovován. Podobu lopatek a celého soustrojí, které jimi pomocí elektromotoru otáčí, konzultovala radnice s Janem Doubkem, předsedou sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně. Mlýn je vysoký 15 metrů, jeho lopatky mají v průměru 18,5 metru.
Mlýn je od roku 1958 vedený jako technická památka. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr osm metrů. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století. Od roku 1890 má číslo popisné. Už tehdy byl vedený jako bydlení pro dělníky. Když ho v roce 1929 získalo město, přebudovalo ho na byty. Byly v něm tři, v každém podlaží jeden. Obyvatelé mlýn opustili v roce 1977, kdy město slavilo 700 let svého založení. Při té příležitosti nechala radnice mlýn opravit a instalovat na něj malé vrtule, takzvané perutě. Sejmuty byly při nedávné opravě šindelové střechy. Od té doby mlýn pomalu chátral a nevyužíval se. Přístupný byl jen sporadicky. MKS plánuje, že do něj veřejnost bude moci od května do září šest dní v týdnu kromě pondělí.
