Článek
Loňské zdražování bylo citelné, ale k dispozici je také černý scénář, podle kterého inflace ještě zrychlí. Zlomem by mohl být okamžik, kdy vláda ukončí zimní lockdown.
Za poslední dvě desetiletí zažili Češi obdobné zdražení jen v letech 2008 a 2012, kdy ceny reagovaly na zvýšení daně z přidané hodnoty. Opakování z roku 2020 vysvětluje protikrizová strategie pumpování peněz ze státních zdrojů, pro kterou se vedle Čechů rozhodly všechny vyspělé národy.
„Politická reakce na výpadek ekonomiky musí být včasná a velká, politika se nesmí vrátit k normálu příliš rychle, a bez ohledu na to nemusí být inflace problém,“ popsali krizovou strategii v jedné větě Sergej Parmenov a Cyril Moullé-Berteaux z investiční banky Morgan Stanley. Okamžitou finanční podporou a jejím delším trváním mohou vládní instituce předejít vážným sociálním a národohospodářským dopadům, ke kterým došlo za globální finanční krize v roce 2008. Morgan Stanley zároveň upozorňuje, v čem jsou rizika protikrizové strategie „I když příjmy obyvatelstva neklesnou, spotřeba se pravděpodobně na krátký čas utlumí vzhledem k fyzickému omezení možností utrácet během lockdownu,“ uvedli experti. Nabídka se proto na rozdíl od poptávky sníží a tím posílí tlak na zvyšování cen.
Varování se podle Českého statistického úřadu v tuzemsku naplnilo. Příjmy obyvatelstva vyrostly díky vládním subvencím ve druhém a třetím čtvrtletí reálně víc než o procento, část obchodů a služby však byly několik měsíců zavřeny, a proto výdaje občanů klesly o pět procent. Rozdíl Češi uložili do úspor, které proto rostly zdaleka nejrychleji v historii. Podle dostupných dat peníze ukládali také koncem roku.
Když příjmy obyvatelstva rostly, neměli obchodníci důvod snižovat ceny. Teď se musí ekonomové vypořádat s vyhlídkou, že zdražování ještě zrychlí, až na jaře nebo v létě dostane obyvatelstvo příležitost utrácet a zároveň překoná strach z pandemie. Tím spíše, když počet nezaměstnaných takřka neroste a po plošném snížení daně z příjmu přistanou na účtech další peníze.
Analytici se prozatím snaží veřejnost uklidnit. „Český vývoj je specifický,“ vysvětluje Jan Bureš z investiční banky Patria Finance. Dokládá to na údajích o inflaci za prosinec, podle nichž v Česku ceny rostly jen o 2,3 procenta, tedy nejpomaleji za celý minulý rok. Důvodem je fakt, že se zastavil růst cen potravin a energií, zároveň se na loňské úrovni udržely ceny pohonných hmot. Potraviny a elektřina hodně zdražovaly loni, proto jejich ceny přinejmenším v prvním pololetí dál neporostou, trhy neočekávají ani dražší ropu. Může se zvednou tzv. jádrová inflace, do které patří náklady na bydlení a služby, ovšem růst těchto cen se i dnes drží na dohled ke čtyřem procentům, a další zrychlování proto nehrozí. Na konci prvního pololetí se může stát, že lidé dostanou chuť utrácet. „Ale těžko budou chodit každý den k holiči nebo pojedou na několik dovolených za sebou,“ míní Jan Bureš.
Připouští, že v novém roce zrychlí dosud minimální zdražování v eurozóně, naopak v Česku může inflace slábnout.
Experti Morgan Stanley odhadli pro případ Spojených států, že podpora ekonomice pouze při jarním lockdownu zrychlí inflaci o procento jednoduše z toho důvodu, že objem mimořádných státních výdajů překoná ekonomickou ztrátu z krize. Po novém zavření ekonomiky koncem roku a pokračování podpory v roce 2021 může být zdražování ještě větší. Také česká vláda napumpuje během let 2020 a 2021 při sedmiprocentním propadu do ekonomiky navíc částku na úrovni 10 až 15 procent HDP. O tuzemském zdražování rozhodne, za co příjemci peníze utratí. „Nemusí to být do spotřeby, ale do realit nebo do akcií,“ věří optimisticky ekonom Bureš, že se přebytky z krize v běžném spotřebním zboží nerozpustí.
