Článek
Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí, což je téměř o 17 000 víc než v roce 2019. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo loni v souvislosti s koronavirem 11 872 lidí.
Nejvíce se umíralo v listopadu a nárůst úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii od 75 do 84 let a více muže než ženy. Z regionů má největší relativní nárůst počtu zemřelých Zlínský kraj, kde počet zemřelých v roce 2020 převýšil počet z roku 2019 téměř o jednu čtvrtinu, konkrétně o 24 procent.
„K nejvíce úmrtím došlo v listopadu, kdy jich bylo 15,7 tisíce. Dalších 14,2 tisíce obyvatel zemřelo v říjnu a 14 tisíc v prosinci. Přes 14 tisíc zemřelých za měsíc bylo přitom naposledy registrováno v prosinci 1995,“ uvádí Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Během listopadu, konkrétně ve 44. a 45. týdnu dosahovala úmrtí dvojnásobku obvyklého počtu v této části roku. Jde konkrétně také o týdny, ve kterých ministerstvo zdravotnictví uvádí nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s nákazou covidem-19.
Po tomto vrcholu se nadměrný počet ustálil na 40 % meziročního navýšení a po zbytek roku již dále neklesl.
Po očištění dat od vlivu pokračujícího stárnutí obyvatel se podle ČSÚ ukazuje, že pokud by loni byla stejná úmrtnost jako v roce 2019, počet zemřelých by vzrostl pouze o 2 000 lidí.
Nižší naděje dožití
„První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 roku pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ upozorňuje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
