Článek
Ve válečných oblastech na Blízkém východě zemřeli dosud čtyři lidé, kteří se tam mezi lety 2012 až 2017 vypravili bojovat z České republiky. Pokud je pravdivá loňská informace o smrti dalšího z nich, počet zabitých bojovníků se zvýšil na pět, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě za loňský rok. BIS loni nezískala informace, že by někdo další do válečných zón z ČR odcestoval, nebo se naopak někdo z bojovníků vrátil.
Loni BIS uvedla, že v roce 2018 potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků. Tentokrát píše, že v roce 2019 získala informaci o smrti dalšího. „Je-li tato informace pravdivá, jedná se již o pátého zabitého bojovníka, který vycestoval z ČR. Další dva stále na území konfliktu v Sýrii zůstávali, o několika zbylých nezískala BIS aktuální informace,“ stojí v aktuální zprávě.
Ve výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu v roce 2018, kterou zpracovalo Ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany.
Návrat bojovníků podle BIS dlouhodobě znamená riziko ve vztahu k radikalizaci muslimské komunity. „V roce 2019 však BIS nezískala žádné informace o návratech bojovníků na území ČR a zároveň podle dostupných informací nikdo další z ČR do válečných zón neodcestoval,“ píše kontrarozvědka.
Loňskou situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace hodnotí BIS jako klidnou. Nezískala poznatky, že by se území ČR stalo logistickou či ideologickou základnou mezinárodního islamistického terorismu. „V souvislosti s vývojem v zahraničí a stále intenzivněji vnímanou potřebou včasně identifikovat osamělé, samostatně radikalizované aktéry však BIS prověřovala zvýšený počet osob, které byly hodnoceny jako potenciální nositelé teroristického rizika,“ dodává BIS.
Ve srovnání s rokem 2018 zaznamenala BIS úbytek otevřeného sympatizování s tzv. Islámským státem mezi sunnitskými muslimy, uvedla. „Hlavní příčinou byla územní porážka islamistického chalífátu a s tím spojená ztráta jeho atraktivity,“ stojí ve výroční zprávě. BIS dodává, že v roce 2019 nebyly identifikovány osoby představující bezprostřední hrozbu pro bezpečnost ČR.
Hlavní faktory, které mohly podněcovat radikalizaci muslimské komunity v ČR, zůstaly podle BIS stejné jako v předchozích letech. „Byly jimi zejména ideologická propaganda ze zahraničí, trvající islamofobní tendence v části české společnosti a také zahraniční události spojené s islámským světem,“ uvádí BIS. Za příklad dává útok na mešity v novozélandském Christchurchi.
Riziko v lázních
Loni pokračoval také program pro libyjské veterány, v jehož rámci do českých lázeňských zařízení každoročně na náklady libyjské vlády přijíždějí desítky až stovky lidí. „S ohledem na rizika, která tento program přinášel, byla v rámci meziresortní spolupráce přijata preventivní opatření k včasné detekci rizikových osob mezi potenciálními pacienty a jejich doprovodem,“ uvádí BIS. I přesto přetrvávalo riziko využití léčebného programu k jiným účelům i riziko vstupu islamistických radikálů do ČR, dodává.
BIS také píše, že věnovala pozornost činnosti íránských zpravodajských služeb, jejichž agresivita v Evropě roste. V roce 2018 připravovala íránská zpravodajská služba MOIS podle BIS pumový útok na konferenci opoziční organizace Lidoví mudžáhedíni ve Francii. „Útok organizoval íránský diplomat působící v Rakousku. BIS v roce 2019 prověřovala dřívější cesty tohoto Íránce do ČR,“ uvedla. Skupina Lidoví mudžáhedíni bojuje proti íránské republice od jejího vzniku v roce 1979. Íránský režim ji vnímá jako teroristickou.
