Hlavní obsah

Londýn versus Washington. Britský generál nesdílí obavy Američanů ohledně zvýšeného íránského rizika

Šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek o americko-íránské krizi.Video: Seznam Zprávy

V íránské krizi to pořádně zaskřípalo mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Britský generálmajor Christopher Ghika zpochybnil tvrzení Washingtonu, že se zvýšila hrozba Íránem podporovaných bojových skupin v Iráku a Sýrii. Mezitím americké ministerstvo zahraničí nařídilo všem zaměstnancům ambasády v Bagdádu, jejichž přítomnost není nezbytně nutná, aby ihned opustili Irák. Svou výcvikovou misi v Iráku kvůli napětí v regionu dnes přerušilo i Německo.

Článek

Ghika je zástupcem velitele Američany vedené mnohonárodní protiteroristické operace Inherent Resolve (OIR) a má tudíž přístup k těm nejpřesnějším a nejaktuálnějším informacím o bezpečnostní situaci na Blízkém východě. Podle britského generála se hrozba představovaná Íránem podporovanými seskupeními nikterak nezvýšila, a to ani poté, co došlo k nejnovější eskalaci napětí mezi USA a Íránem. Americké velitelství pro oblast sahající od Blízkého východu po Afghánistán (US Central Command) v prohlášení uvedlo, že Ghikovo hodnocení je v rozporu s poznatky amerických a spojeneckých zpravodajských služeb.

Americká administrativa tvrdí, že se šíítské milice v Iráku a Sýrii, které Írán podporuje, a Teherán samotný, chystají na možný útok proti americkým silám v oblasti. Toto konstatování se stalo důvodem pro vyslání americké letadlové lodi do oblasti, stejně jako letky bombardérů B-52 Stratofortress. Stejným směrem zamířila i další americká protiletadlová baterie. Spojené státy také Írán a jeho spojence obvinily ze sabotážních útoků na saúdskoarabské tankery před několika dny. Američané rovněž své jednotky v Iráku a Sýrii uvedly do stavu nejvyšší bojové pohotovosti. Podle New York Times jsou Spojené státy v případě íránského útoku schopné do regionu vyslat až 120 tisíc vojáků.

Íránský duchovní vůdce Alí Chamenéí uvedl, že jeho země se Spojenými státy válčit nehodlá. Teherán ale současně oznámil, že přestává plnit některé části jaderné dohody z roku 2015. Írán už nadále nebude omezovat výrobu nízko obohaceného uranu a těžké vody.

Před možnou vojenskou eskalací mezi USA a Íránem už varovaly mimo jiné Francie nebo Německo. Zahraničně-politický mluvčí německé FDP hrabě Lambsdorff pro Die Welt prohlásil, že by se „vojenská konfrontace Německa bezprostředně dotkla a měla by dramatické následky”.

Německá armáda navíc kvůli sílícímu regionálnímu napětí přerušila svou výcvikovou misi v Iráku. Oznámila to dnes agentura DPA, podle níž Berlín tento krok podnikl společně s dalšími partnery koalice proti Islámskému státu. Své instruktory udržuje v Iráku i česká armáda. Německo má v současnosti v Iráku kontingent 60 instruktorů, kteří se severně od Bagdádu podílejí na výcviku iráckých ozbrojených sil.

Související témata:

Doporučované