Článek
19. dubna 2015 se mezi Libyí a italským ostrovem Lampedusa srazily dvě lodě, jedna z nich převážela do Evropy uprchlíky. Při tragédii zahynulo více než 700 lidí, přežilo 28. Jeden z přeživších byl kapitán lodi, Mohammed Ali Malek, který byl později odsouzen na 18 let vězení za neúmyslné zabití. Tehdejší italský premiér Matteo Renzi tragédii přirovnal k vyvražďování bosenských muslimů v Srebrenici.
Rok poté italské námořnictvo vytáhlo vrak lodi. Islandsko-švýcarský umělec Christoph Büchel přišel s myšlenkou využít memento v umění: „Je to relikt lidské tragédie, ale také monument současné migrace, který propojuje reálné i symbolické hranice a ukazuje nemožnost svobody.” Projekt je pojmenován „Barca Nostra” (v překladu naše loď) a je přístupný veřejnosti na pobřeží jednoho z benátských kanálů.
Vrak putoval ze Sicílie
Na 58. mezinárodní bienále se po několika měsíčních byrokratických obstrukcích dostal vrak ze sicilské Augusty. „Ministerstva nám říkala, že nemají kompetence k zacházení s vrakem lodi, projekt je financován pouze ze soukromých zdrojů,” řekl pro CNN Giovanni Angileri, personální šéf organizace Sicilské kulturní dědictví.
Projekt mimo jiné podporoval i vedoucí Sicilského kulturního dědictví Sebastiano Tusa, který před několika měsíci zahynul při pádu letadla etiopských aerolinek.
Benátské bienále se koná od května do listopadu. Jakmile skončí, vrak lodi organizátoři přestěhují zpět k sicilským břehům, kde se z něj stane muzeum označované jako „zahrada paměti”.
