Článek
Již několik let trvající sucho a s ním spojená kůrovcová kalamita viditelně likvidují smrkové lesy v Česku. Smrk je na mnoha místech nahrazován bukem, dubem či jedlí, ale jako vhodné alternativy se jeví i některé takzvaně introdukované dřeviny, což jsou druhy, které se tady sice pěstují desítky let, ale přesto jsou v regionu nepůvodní.
Jejich nejvýraznějším zástupcem je douglaska tisolistá, proti které v uplynulých týdnech vytáhlo do boje Hnutí Duha. Kvůli stromu, který ve skladbě českých lesů zabírá čtvrt procenta, se nyní rozhořel spor mezi aktivisty a akademiky.
Douglaska tisolistá je severoamerický strom podobný smrku, který se do Evropy dostal v první polovině 19. století. Kromě arboret se už 180 let v malém množství pěstuje i v lesích a výzkumníci v dřevině, která patří k největším v Evropě, vidí dobrou alternativu smrku, jehož pěstování ztěžuje měnící se klima v Česku.
„Výsledky ukazují, že douglaska je schopná částečně nahradit ekonomickou produkci smrku,“ říká Jiří Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), podle nějž by do budoucna mohla být dřevina pěstována až na pěti procentech ploch českých lesů.
Douglaska totiž prozatím nemá v Evropě výrazné škůdce, byť vědci přiznávají, že k jejich zavlečení vzhledem ke globálnímu trhu se dřevem může dojít, a umí se také lépe vyrovnat s měnícím se klimatem a zejména suchem.
Obezřetný přístup k douglasce se má mírně změnit i podle návrhu Ministerstva životního prostředí, podle nějž by na využívání douglasky a modřínu místo dosavadních orgánů ochrany přírody dohlížel orgán státní správy podle lesního zákona. Ochrana přírody bude na využívání douglasky nadále dohlížet jen v chráněných oblastech.
Podle aktivistů z Hnutí Duha právě z tohoto důvodu hrozí, že zrušením legislativních omezení rozvážou lesníkům ruce a ti tak místo monokultur smrku začnou pěstovat monokultury douglasky.
„Vzhledem k tomu, že v roce 2018 prosadilo Ministerstvo zemědělství douglasku do zalesňovací vyhlášky jako meliorační a zpevňující dřevinu, by tato změna skutečně znamenala odstranění poslední legislativní překážky, která bránila ve velkém vysazovat stejnověké porosty douglasky tisolisté,“ myslí si lesnický expert hnutí Jaromír Bláha.
S jeho názorem však nesouhlasí představitelé lesnických institucí, kteří se výzkumem douglasky desítky let zabývají a ve vhodné kombinaci s dalšími dřevinami ji vidí jako vhodného pomocníka při obnově kůrovcem zdecimovaných lesů.
„V současnosti existuje na našem území něco málo přes 6 tisíc hektarů plochy douglaskových porostů. To představuje 0,24 procenta zastoupení v druhové skladbě všech našich lesů. Za posledních deset let přibylo porostů s douglaskou v průměru 120 hektarů ročně,“ argumentuje šéf VÚLHM Vít Šrámek. Například v sousedním Německu má dřevina asi dvouprocentní zastoupení, na které se Česko v následujících deseti letech určitě nedostane.
Lesy České republiky, které spravují zhruba polovinu všech lesních porostů v zemi, podle své mluvčí Evy Jouklové loni vysadily 101 hektarů douglasky a letos prozatím 142 hektarů. „Za posledních pět let byla douglaska vysazena ve státních lesích pouze na 530 hektarech ze 43 tisíc zalesněných hektarů v tomto období,“ dodává Jouklová.
Hnutí Duha se obává, že by se douglaska mohla v Česku chovat invazivně, podle lesníků však české lesy ohrožují úplně jiné invazní dřeviny, například dub červený, trnovník akát, borovice vejmutovka nebo topol kanadský. Ze 128 nepůvodních dřevin je v Česku za invazní považováno jen 17. Douglaska tisolistá mezi nimi není.
I přesto podle Hnutí Duha může způsobit ekologickou katastrofu. „Douglaska plošně zarůstá paseky, louky a jiná bezlesí. Pokud se výsadba nepůvodních stromů nebude regulovat, můžeme přijít o jedinečnou českou krajinu. Z jiných zemí Evropy je doloženo i riziko jejího invazního chování,“ varuje Bláha, který svá tvrzení dokládá citacemi z odborných studií. Podle lesnických institucí však aktivisté ve většině bodů zakládají svá tvrzení na věcech vytržených z kontextu, případně na jejich špatném pochopení.
