Článek
„Dnes jsme podepsali smlouvu a objednali milion respirátorů pro litevské lékaře,“ oznámil v pátek na Facebooku litevský ministr zdravotnictví Aurelijus Veryga. Informovala o tom veřejnoprávní stanice LRT.
Firma vyrobí respirátory během několika měsíců poté, co rychle najde technické řešení, dodal Veryga.
„Účinnost (respirátorů) je vysoká, těžko ji překoná většina respirátorů, které jsou nyní na trhu. Umožní tak ochranu zdravotníků,“ upřesnil ministr.
Lithuania starts producing reusable N100 face masks. It took just 4 days from idea to government contract of 1 million units. Costs 1.5 EUR per unit, production capacity 10,000 / day.https://t.co/m6SLKkB2Ny pic.twitter.com/XBLbRdWBtq
— Peedu Tuisk (@peedutuisk) March 29, 2020
Od původního nápadu na výrobu masek k podepsání kontraktu uběhly pouhé čtyři dny. Jeden respirátor vyjde na pouhých 1,5 eura (asi 40 korun), výrobní kapacita je 10 000 kusů denně.
Litevci si navíc obličejové masky sami tisknou na 3D tiskárnách. Nemocnice posílají žádosti na specializovaný web, který je shromažďuje, a dobrovolníci poté vyzvedávají masky u výrobců a rozvážejí je tam, kde je potřeba.
Skokový nárůst nezaměstnanosti děsí ekonomy
Šéf firmy Intersurgical Sigitas Žvirblis prozradil, že poptávka po jejích výrobcích se od počátku epidemie koronaviru několikrát skokově zvýšila. Drtivou většinu produkce – 99 procent – Intersurgical vyváží, Žvirblis ale řekl, že je společnost schopna uspokojit potřeby litevských pacientů i zdravotníků.
V Litvě nyní registrují necelých pět stovek nakažených, dva lidé už nemoci COVID-19 podlehli. Vrchol epidemie očekávají tamní zdravotníci na začátku května, kdy se podle nich nakazí až sedm tisíc Litevců.
In Lithuania, two saxophone players were isolated in separate buildings.
— Goodable (@Goodable) March 29, 2020
They didn't let it stop them from jamming.
And they serenaded the entire city.#Humanity pic.twitter.com/goyooGW1tP
Pandemie si už ale také vybírá svou daň na litevské ekonomice. Nemocenské si vzalo 60 tisíc lidí a meziroční nezaměstnanost vzrostla o neuvěřitelných 30 procent. Ekonomové se proto obávají, že dopady karantény budou horší než světová ekonomická krize v letech 2008 až 2009.