Litva jako „unijní rebel“. „Nenecháme Čínu po nás šlapat,“ říká novinář

Slibovala bohatou spolupráci a neopakovatelné obchodní příležitosti. Pak ale Čína do Baltského moře vyslala svou válečnou loď a tím i vzkaz okolním zemím. „A my ho jen přijali. Nemohli jsme to brát na lehkou váhu, vždyť náš potenciální přítel začal rozehrávat válečnou hru přímo před našima očima,“ říká v rozhovoru o litevsko-čínských vztazích litevský novinář a šéfredaktor listu The Lithuania Tribune Ruslanas Iržikevičius.

Ačkoli má Litva méně obyvatel než kdejaké průměrné asijské město, stala se bolestivým trnem v oku Číny. Podle Iržikevičiuse Litva není ochotná zaplatit cenu, kterou spolupráce s Čínou obnáší.

Národní centrum pro kybernetickou bezpečnost otestovalo mobilní telefony od čínských výrobců a zjistilo, že telefon Xiaomi obsahuje zabudované nástroje pro cenzuru, model od Huawei zase představuje bezpečnostní hrozbu. Litevcům bylo doporučeno své čínské telefony zahodit. Stalo se tak?

Výsledky ukázaly, že zkoumaná čínská zařízení nejsou úplně bezpečná ve smyslu manipulace s daty uživatele. Jaká nakonec bude reakce Litevců, je velmi těžké říct. Musíme být upřímní – čínské mobily jsou docela kvalitní, poměrně levné, takže Litevci, kteří nemůžou nebo nechtějí utrácet tolik peněz, ale chtějí dobrý foťák, mobil atd., podle mého této bezpečnostní hrozbě nebudou věnovat příliš velkou pozornost.

Složitější to bude pro státní instituce, které nakupují čínské mobily i další přístroje, tato bezpečnostní zpráva je pravděpodobně od dalších nákupů odradí. Některé naše instituce aktuálně používají Huawei. Ministerstvo obrany už čínskou technologii nakupovat přestalo, jiné státní instituce v tom ale pokračují, protože jak jsem už zmínil, jde o poměr cena/výkon. Na veřejnost tento výsledek ale podle mého příliš velký dopad mít nebude.

Není to jediný incident, který zhoršil čínsko-litevské vztahy. Vzhledem k událostem posledních měsíců se mi Litva zdá být takovým unijním „rebelem“. Jak vnímáte, že se litevská vláda navzdory všemu rozhodla posílit svůj vztah s Tchaj-wanem?

Tady je třeba podívat se trochu hlouběji. V prvé řadě je Litva s Tchaj-wanem svázaná – spolu se sousedním Lotyšskem jsme otevřeli jeho reprezentativní kancelář. Spolu s Estonskem budujeme vztahy s Tchaj-wanem už nějakou dobu. Ale jak jste zmínila, Litva se opravdu stává jakýmsi unijním rebelem – snažíme se k Číně stavět jinak, změnit dosavadní zvyklosti.

Přitom tomu není zas tak dávno, kdy k sobě byly obě země poměrně přátelské. Co se stalo?

Vztah Litevců k Číně býval velmi pozitivní. Litva viděla Čínu jako zemi zaslíbenou, zemi velkých příležitostí. Situace se změnila. Čína se velmi změnila a bohužel, to nadšení ze spolupráce je pryč. Spousta lidí si uvědomila, že spolupracovat s Čínou bude něco stát a nebude to cena, kterou by Litva byla ochotná platit. Litva byla první zemí Sovětského svazu, která vyhlásila nezávislost, a zdá se, že se stala jistou raritou. Mnoho našich spojenců, včetně USA, Francie a Německa, Litvu usměrňovalo, aby se neproměňovala a nesnažila trhnout tak rychle. Litva si ale uvědomuje, že je třeba prosazovat i jistou morální politiku a zahraniční styky.

Litva si stejně jako ostatní země uvědomuje, že se svět velmi rychle mění. A my začínáme jednat a chystat se na tento nový svět. Je nám jasné, že nemůžeme tvrdit, že politika nemá s ekonomikou nic společného, v případě takto autoritářských zemí jsou ekonomika a politika neoddělitelné. Víme to díky zkušenostem s Ruskem i s Běloruskem. A bohužel je to případ i Číny. Všichni vidíme, že země, které jsou na obchodu s Čínou silně závislé, podléhají jejímu tlaku, i když samy sebe nazývají demokratickými a liberálními státy. Bojí se říct cokoli špatného o porušování lidských práv, autoritářských tendencích atd. Litva měla možnost vidět na vlastní oči, že všechny ty sliby o skvělých příležitostech a ekonomických benefitech nejsou skutečné. A díky bohu, náš obchod s Čínou je zanedbatelný a ekonomicky tak nemáme co ztratit.

Takže budeme-li mluvit o novodobé studené válce, jak se rivalita mezi Čínou a USA často označuje, řekl byste, že Litva si svou stranu vybrala?

Můžete říct, že se v této „bitvě“ přidáváme na stranu Spojených států. Musíme začít vybírat strany, nelze být na stranách obou, musíte si vybrat. Možná si Litva už vybrala. Ano, třeba nějakým způsobem kvůli čínské reakci utrpíme ekonomicky. Ale doufáme, že tohle bude jen krátkodobý problém a z dlouhodobého hlediska vyhrajeme ekonomicky i politicky, protože jsme se rozhodli přidat se na stranu demokratických a liberálních zemí. Tchaj-wan takovou zemí je, stejně tak Jižní Korea, Japonsko. Toto jsou země ekonomicky velmi silné a Litva jim tak věnuje velkou pozornost. Takže ano, Litva se v jistém slova smyslu připojuje k západnímu bloku a je si vědoma toho, že je třeba jednat. Také cítíme, že už nejsme jenom příjemci pomoci spojenců, ale že můžeme nějak přispět v boji proti autoritářství. A tato bitva bude v budoucnu stále intenzivnější.

Po agresivní reakci Číny na otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu v Litvě se za vás postavil vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell. Dodal ale, že tímto nikdo nezpochybňuje politiku jedné Číny. Vše, co jste řekl, ale na mě jako mírné zpochybňování působí… Jak se tedy Litva oficiálně staví k tomu, že si Čína nárokuje Tchaj-wan?

Litva stále tvrdí, že se na politice jedné Číny nic nezměnilo. My neotevíráme ambasádu Tchaj-wanu, otevíráme zastupitelský úřad. Problém je jen v tom, že není pojmenován po Tchaj-peji, ale přímo po Tchaj-wanu. A to je to, co Číně vadí – jsme první zemí, která použila v názvu takového úřadu „Tchaj-wan“. Oficiálně Litva politiku jedné Číny nezpochybňuje.

Rozumím, že zemím jako Francie a Německo, které s Čínou mají silnější obchodní vztahy, jde poměrně o dost, nicméně jak jste sám řekl, Litva nemá co ztratit. Proč je kolem toho takový rozruch? Myslíte si, že Litva představuje jistou symbolickou roli? Má být prostředkem varování Číny pro zbytek Evropy?

My se z toho vůbec nesnažíme dělat velkou věc. To Peking odvolal litevského velvyslance, požádali jsme na oplátku o odchod i jejich člověka. Napsali o nás nepříliš hezké články v mezinárodních médiích. Varují, že využijí Moskvu a Bělorusko v boji proti Litvě. Je to opravdu smutné. Jak jsem řekl, kdysi tu byly velké naděje na spolupráci s Čínou.

Už v roce 2017 ale Čína do Baltského moře vyslala svou válečnou loď a zúčastnila se vojenského cvičení společně s Ruskem. Tím vyslala pobaltským zemím zprávu – a my ji jen přijali. Nevzali jsme to na lehkou váhu, vždyť náš potenciální přítel začal rozehrávat válečnou hru přímo před našima očima. O rok později složky národní bezpečnosti u nás i v Estonsku vydaly výroční zprávu o bezpečnostních hrozbách. Zmínili nejen Rusko a Bělorusko, ale už i Čínu. Takže my se jen bráníme, nesnažíme se provokovat, chceme být sami sebou. Nebudeme se ponižovat před větší zemí a nenecháme si říkat, co máme dělat. Jsme suverénní, demokratický stát. Nebudeme tolerovat, když nám nějaká země vyhrožuje.

Zajímají se o toto téma běžní Litevci? Souhlasí v této otázce s litevskou vládou?

Poslední dobou místní média situaci s Čínou reflektují dost. Jak jsem ale řekl, bývaly časy, kdy jsme měli s Čínou dobré vztahy. Mezi Litevci se začal měnit přístup po vypuknutí pandemie – spousta lidí se domnívá, že je to vina Číny. A na druhou stranu byli svědky toho, jak s pandemií nakládal Tchaj-wan, který byl otevřený, mluvil o problému, pomáhal a zvládal ji úspěšně. Řekl bych, že je to jeden z důvodů, proč spousta lidí v Litvě na Čínu změnila názor. Také je ale spousta lidí, kterým je jedno, jestli Litva je, nebo není šiřitelem demokracie, že Tchaj-wan je demokratickou a svobodnou zemí.

Ta změna názoru nebyla jen kvůli tomu, že se covid rozšířil z Číny, to se mohlo stát opravdu každé zemi… Ale kvůli tomu, jak se k tomu Čína postavila. A tehdy bývalý ministr zahraničí oslovil WHO a navrhl, aby byl Tchaj-wan do organizace přizván, protože tahle země měla opravdu pozitivní přínos. Tehdy jsme dostali první reakce z Pekingu, včetně těch ekonomických – přerušil se export pšenice, který byl docela úspěšný. To byla výstraha, kdy nám došlo, že tomuto budeme čelit i nadále.

Někteří Litevci si myslí, že bychom měli být přátelští ke všem zemím, i k Rusku a Bělorusku. Mezi politickými elitami ale panuje konsenzus, že by se Litva měla držet hodnot.