Článek
Vznik první energeticky aktivní veřejné budovy v ČR, tedy takové, která spotřebuje méně energie, než sama vyrobí, plánovalo město v bývalé vojenské ubytovně. Náklady na projekt byly původně vyčísleny na 108 milionů korun. „V souvislosti s pandemií covidu-19 město zaznamenalo významný propad v daňových příjmech, proto je nuceno významně omezit investiční výdaje a bylo by nezodpovědné zatížit ho zhruba stomilionovým úvěrem,“ uvedl starosta Ladislav Chlupáč (ODS).
Po odstranění obvodového pláště objektu se navíc objevily komplikace, jejichž odstranění by stálo další peníze. Ve střešní krytině a v podkladních betonech spodní stavby je azbest a stavba je významně staticky porušena. Projektová dokumentace, která byla součástí schválené žádosti, problém neodhalila. Stavba je totiž podle mluvčí radnice Evy Břeňové bývalým vojenským objektem, který budovala armáda svépomocí, a pro přípravu projektové dokumentace neexistovaly relevantní podklady.
Torzo někdejší ubytovny v kasárnách je podle místostarosty Karla Krejzy (ODS) nutné zdemolovat a na jeho místě postavit bytové domy. Stavět by podle vedení radnice měl investor, který koupí pozemek formou licitace a bude ochoten zajistit demolici torza a následně stavbu bytových domů v souladu s představou městského architekta. Pojistkou pro dodržení projektu, který by odpovídal představám zastupitelů, má být uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. K nabytí vlastnických práv by tedy došlo až po úspěšném dokončení stavby.
Podle radnice by měl standardní bytové domy v bývalých kasárnách stavět investor. O vrácení dotace udělené Státním fondem životního prostředí rozhodli zastupitelé.
