Litevská migrační trasa: z Kurdistánu na výlet do Minsku, pak přes plot

Kvůli vlně nelegální migrace z Běloruska, které v posledních týdnech Litva čelí, zasedal v úterý ve Vilniusu mimořádně parlament. Poslanci schválili zpřísnění migračních zákonů, chtějí tak odradit běžence od nelegálního překračování hranice z Běloruska.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Právě tamní režim diktátora Alexandra Lukašenka litevská vláda viní z využívání migrace jako zbraně hybridní války. O „hybridní agresi“ mluví i úterní usnesení parlamentu. Má jít o pomstu za unijní sankce po květnovém únosu letadla společnosti Ryanair a zadržení prodemokratického běloruského novináře Ramana Prataseviče.

Nové zákony umožňují detenci migrantů na dobu šesti měsíců od jejich příjezdu do Litvy. Žadatelům o azyl se zároveň omezuje právo na odvolání proti zamítnutí jejich žádosti a možná má být také jejich deportace ještě během posuzování jejich odvolání. Návrh podpořilo 84 poslanců ze 141, jeden byl proti.

Azylové zákony zkritizovaly některé nevládní organizace. Podle nich Litva tímto krokem porušuje své mezinárodní závazky a práva žadatelů o azyl. „Zákon představuje potenciální porušení lidských práv a neodpovídá předpisům EU,“ citovala agentura Eglė Samuchovaitėovou z litevského Červeného kříže.

Podle litevského ministra zahraničních věcí Gabrieliuse Landsbergise využívá Bělorusko uprchlíky ze zemí Blízkého východu jako „lidské štíty“, které mají EU přimět sankce zmírnit. Právě Vilnius je od loňských masových protestů proti Lukašenkově režimu sídlem běloruské opozice donucené k exilu.

Litva minulý týden začala se stavbou plotu podél 680 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem. Nová bariéra má být dlouhá zhruba 510 kilometrů a stát má podle pohraniční stráže během několika měsíců. Ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis v úterý vyrazil o tématu nelegální migrace jednat do Turecka a Iráku.

Rozhodnutí o stavbě plotu komentoval běloruský ministr zahraniční Vladimir Makej. „Proboha, nechte je stavět. Pakliže (Západ) přestane financovat v Bělorusku různé vzájemně výhodné projekty, zavede sankce včetně sektorových, samozřejmě v rozporu s mezinárodním právem, pak je výsledkem to, že jsme nuceni hledat další prostředky, které by nahradily výpadek financí, a pokračovat v realizaci projektů, které jsou prospěšné pro společnost a stát,“ citovala ministra státní agentura Belta.

Finance, které byly určeny na přísnější ochranu hranic, převede běloruský stát na „potřeby obyčejných lidí“, dodal Makej.

Denně teď litevští pohraničníci na hranici s Běloruskem zadrží až desítky běženců, letos už jich bylo 1738. Situace trvá zhruba od konce května. Mezi zadrženými jsou nejčastěji občané Iráku, Konga, Kamerunu, Guineje a Íránu. Velká část z nich se chce přes Litvu dostat do zemí západní Evropy.

Cestu kurdských běženců z Iráku přes Bělorusko až do Litvy zmapoval litevský veřejnoprávní rozhlas a televize LRT ve spolupráci s novináři v Iráku a Bělorusku.

Podle iráckých pašeráků se cena cesty na hranice s Litvou pohybuje od 6000 do 15 000 dolarů. Lidem sdělují, že jde o legální cestu do Evropy na základě turistických víz. „Můžeme nabídnout Bělorusko, Německo, Litvu a další země. Odtud do Běloruska, pak 20 minut do Litvy. Bude to stát 10 tisíc dolarů na osobu, od Bagdádu po Litvu,“ cituje LRT jednoho z mužů v Iráku, který cesty přes Bělorusko zajišťuje.

Lidé obdrží běloruské turistické vízum a letenky do Minsku, kde zůstanou několik dní v hotelu. Pak pokračují k hranici s Litvou. „Zorganizujeme letadlo do Běloruska, kde zůstanete 3 nebo 4 dny, poté vás přepravíme do Litvy. Běloruská cestovní kancelář se s vámi setká na letišti,“ instruoval pašerák novináře, který se vydával za zájemce o vycestování. Pašerák ho zároveň ujišťuje, že se snadno dostane z Litvy do Německa, Francie nebo Belgie.

Samotná cesta Kurdů a Iráčanů do Minsku znamená pro Bělorusko vítané příjmy z turismu. V letadlech z Bagdádu totiž do běloruské metropole přilétají kromě emigrantů i klienti cestovních kanceláří, kteří do Běloruska skutečně vyráží na dovolenou. Jako jedna z mála zemí totiž iráckým občanům vydává turistika víza.

Iráčané jsou navíc podle LRT v Minsku ubytování pouze v několika hotelích schválených oběma vládami a úřady znají jejich totožnost.

LRT také s odkazem na několik iráckých cestovních agentur píše, že kromě několika desítek dolarů za vízum se před cestou do Běloruska platí i záloha tři až čtyři tisíce dolarů. Pokud se turisté ze země nevrátí, částka propadá a údajně putuje běloruskému zastoupení v Bagdádu.

Z výpovědí lidí pobývajících v Centru pro registraci cizinců v litevském městečku Pabradė vyplývá, že na skupiny Iráčanů na letišti v Minsku čekal mikrobus. Ten je dopravil do hotelu a po několika dnech je v noci vyzvedlo auto, které je dovezlo na hranici s Litvou.

„Půjdete tímto směrem a tam bude Evropa. Když půjdete rovně, uvidíte plot, který snadno překonáte. Na druhé straně na vás bude čekat auto, které vás odveze,“ popsal jeden z obyvatel centra pro LRT instrukce od převaděčů. Auto ale na skupinu v Litvě nečekalo, takže si postavila stan kvůli zahřátí. A tehdy je zadrželi litevští pohraničníci.

Další cizinci se z Blízkého Východu dostali do Litvy na vlastní pěst, bez organizace pašeráků. Jiní pak přicestovali organizovaně pozemní dopravou.

V Centru pro registraci cizinců v Pabradė si reportérům LRT několik lidí stěžovalo na podmínky a omezení pohybu. Zároveň se netají úmyslem pokračovat z Litvy do jiných členských zemí EU. Za důvod opuštění své vlasti uvádějí často nebezpečí a strach o život. „Je nám velmi líto, že jsme museli překročit hranice, ale není způsob, jak bychom mohli do Litvy vstoupit legálně,“ cituje server Selvana, jednoho z Kurdů v Pabradė.