Článek
Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 na Žižkově. Právě tam se uskuteční akce k připomenutí tohoto výročí. V 18:00 se lidé sejdou před Seifertovým rodným domem v nedaleké Bořivojově ulici číslo 104, následovat bude pořad v tamním kulturním centru Atrium. Setkání se koná již poněkolikáté vždy jako připomínka dne jeho narození. Dnešní literárně-hudební komponovaný pořad se jmenuje podle refrénu z málo známé Seifertovy básně Vltava: Vrať mi strach, abych se opět bál, aby krása zbavila mě řeči…
Vzpomínkový večer na Seiferta se dnes od 18:00 bude konat také v kavárně Slavia, jejíž noví majitelé se chtějí vrátit k tradici a pořádat kulturní večery na počest slavných osobností, které ji dříve navštěvovaly. Dnešní večer věnují výročí narození Seiferta ve spojení s 26. ročníkem Festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy. Návštěvníci si vyslechnou básně samotného Seiferta i několik básní výherců festivalu, který na počest básníka vyhlašuje literární soutěž pro básníky.
Žižkovský rodák Jaroslav Seifert prožil na někdejší periferii celé dětství. Ve čtvrti má dnes několik připomínek svého působení. V roce 2001, v den jeho nedožitých stých narozenin, mu odhalili pamětní desku na rodném domě v Bořivojově ulici. Básníkova podobizna od sochaře Stanislava Hanzíka vyvolávala občas nevoli, mnozí by raději viděli více realistické dílo.
Před pěti lety se u příležitosti 115. výročí básníkova narození konal v Praze světový kongres básníků a na Žižkově byl odhalena plastika se Seifertovými verši. Má podobu stuhy mířící k nebi a je z litého betonu. Podle iniciátorů plastiky je stuha jako záložka v rozevřené „knize“ Žižkova - jako pozornost pro žižkovské patrioty a ostatní ctitele básníkova génia. Na stuze je citát ze Seifertovy básně Prosinec 1920 "…to slovo letělo jako pták do sítě hvězd..
Básník, spisovatel, novinář a překladatel Jaroslav Seifert patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku poetismu. V roce 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu, podle výboru cenu za poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti. Tehdejší režim v Československu však udělení nejslavnější literární ceny nereflektoval. Seifert proti režimu vystupoval, kritizoval už na Sjezdu československých spisovatelů v roce 1956 kulturní politiku, v roce 1968 vystoupil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Patřil k prvním signatářům Charty 77.
