Článek
„Omlouvám se organizátorům protestu a chci převzít zodpovědnost za tuto politováníhodnou chybu, která se neměla stát,“ uvedl v průběhu čtvrtečního dne starosta hlavního města Portugalska Fernando Medina. Lisabonská radnice dříve odmítla „veškerá tvrzení o součinnosti s ruským režimem“.
Podle ní totiž úředníci jen dodrželi obecný postup, podle kterého město informuje zahraniční zastupitelské úřady o demonstracích, které se mají uskutečnit před jejich sídly. Neuvědomili si prý však výjimečnost situace. Tohoto kroku proto radnice lituje a slíbila, že údaje už dále s velvyslanectvími nebude sdílet soustavně. Ruská ambasáda zatím záležitost nekomentovala.
„Postoj Portugalska a Evropské unie je v souladu s postojem, který vyjádřili protestující. Jsme velmi znepokojeni porušováním lidských práv a souzníme s požadavkem na propuštění Navalného z vězení,“ dodal podle agentury Reuters starosta Medina ve svém vyjádření k novinářům.
Shromáždění na podporu Navalného se uskutečnila v mnoha zemích. Při nahlašování demonstrací v Lisabonu však musí svolavatelé na radnici uvést několik údajů jako jméno, místo bydliště, kontakt či číslo dokladu totožnosti. Tato data pak radnice zřejmě zaslala i ruskému velvyslanectví, uvádí portugalský tisk.
Na postup úřadů upozornili tři organizátoři právě lednového lisabonského shromáždění. Dva z nich mají portugalské občanství, třetí má kromě toho portugalského i ruské. „Portugalský stát mě neochránil, cítím se zrazena,“ uvedla pro Reuters Ksenia Ashrafullinová, pořadatelka demonstrace s dvojím občanstvím.
„Poté, co byl Navalnyj otráven, jsme si uvědomili, že Rusko je vůči svým občanům stále více násilnější, takže jak mi asi bude umožněno vrátit se zpátky? Možná se nic nestane, ale už neexistuje žádná ochrana,“ sdělila Ashrafullinová.
K rychlému objasnění celé záležitosti vyzvala portugalskou metropoli i organizace na obranu lidských práv Amnesty international, která považuje Navalného za vězně svědomí. Šéf lisabonské opozice Carlos Moedas pak vyzval lisabonského starostu k rezignaci. V Lisabonu se momentálně schyluje ke komunálním volbám, ty se uskuteční na podzim.
Navalnyj v srpnu loňského roku zkolaboval na palubě letadla letícího ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Po nouzovém přistání v Omsku byl převezen do tamní nemocnice, zatímco jeho spolupracovníci již informovali o podezření na otravu, ke které údajně došlo.
Vězeň svědomí
Amnesty International (AI) užívá pojem vězni svědomí pro lidi vězněné z nespravedlivých důvodů, mezi které může patřit původ, rasa, sexuální orientace, náboženství aj. Jde tedy o ty jedince, kteří jsou vězněni pouze za to, že praktikují svá práva, a kterým je fyzicky bráněno (ať už vězněním, nebo jinak) vyjadřovat svůj názor. Ten však nesmí obhajovat či omlouvat násilí, upozorňuje AI na svém webu.
Otravu jedovatou látkou ze skupiny novičok následně potvrdily laboratoře nejen v Německu, kam byl Navalnyj později v kómatu přesunut, ale také odborná pracoviště ve Francii či Švédsku.
Investigativní novináři z webových portálů Bellingcat, CNN, The Insider a Der Spiegel pak v prosinci odhalili, že za činem nejspíše stojí agenti ruské tajné služby FSB. Ruské úřady však jakýkoliv podíl odmítají. Do Ruska se Navalnyj vrátil 17. ledna, byl však ihned zadržen na tamním letišti a od té doby je ve vězení, kde jeho pobyt doprovází i zdravotní problémy.
