Lijete olej do odpadu? „Zabetonujete“ si trubky, varuje šéf PVK

Z obsahů pražských kanálů se dá vyčíst ledacos. Nedávno například díky nim vznikla poměrně detailní mapa, kde v Praze se berou jaké drogy. „Tyhle údaje nezjišťujeme my, ale výzkumníci. Každopádně drogy ani léčiva v čistírně odpadních vod vyčistit neumíme,“ říká generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos s tím, že technologie, které by to dokázaly, sice existují, ale jsou provozně a investičně tak nákladné, že je jejich použití zkrátka nemožné.

Kromě těchto látek ale v kanalizaci dělají největší problémy tuky. „Usazují se a nedotečou až do čistírny. Nezpůsobuje to problém jen nám, ale i spotřebiteli. Třeba lógr z kávy s olejem, který ztuhne, vytvoří směs, která je velice podobná betonu. Takto zabetonovaná přípojka se už nedá vyčistit,“ vysvětluje Mrkos.

Čistění vody a její návrat zpět do kanalizace je ale až posledním krokem na cestě vody v PVK. Na úplném začátku je úpravna pitné vody.

Pražané ji dnes mají ze dvou zdrojů – z Želivky a Káraného. Voda z nich se liší. „Voda z Káraného je senzoricky jiná. Je tvrdší, protože je silněji mineralizovaná,“ říká Mrkos. Chuťový rozdíl pozná i běžný uživatel, jemu osobně prý více chutná ta z Káraného. „Mineralizovaná voda je lepší i ze zdravotního hlediska. Želivská voda je ale také na velice vysoké úrovni,“ dodává.

Káranská voda má ale i svou nevýhodu. „To, že je mineralizovaná, se pozná i na spotřebičích. Tam, kde se používá pouze káranská voda, způsobuje její mineralizace větší inkrusty (usazeniny, pozn. red.) na spotřebičích,“ upozorňuje Mrkos.

Pouze káranskou vodu používají lidé na severovýchodním okraji Prahy. V místě, které se nazývá „kyjský uzel“, se totiž obě vody smíchají a dál do Prahy už pokračuje mix.

Už brzy se do tohoto řetězce zapojí i úpravna v Podolí. Ta vodu pro Prahu dlouhodobě nedodává – je pouze rezervním zdrojem. V současnosti však ve vodárně probíhá takzvaná malá rekonstrukce, jejíž součástí je například instalování filtrace s aktivním uhlím. Hotova bude na podzim a poté se vodárna do systému zásobování Prahy pitnou vodou omezeně zapojí. Díky obřímu tunelu, který ho propojí s Florou, by se ale Podolí v následujících letech mělo stát plnohodnotnou součástí tohoto systému.

V Praze dnes stojí kubík vody 94,09 koruny. A tato částka se nezmění ani poté, co v květnu klesne DPH z patnácti na deset procent. To, že by firma navýšení poslala formou vyššího zisku hlavnímu akcionáři, firmě Veolia, do Francie, Mrkos odmítá. „Je nutné investovat. Všechno, co je nad inflaci, jde do nájemného. My se v Praze velice brzy dostaneme ke třem miliardám nájemného, ze kterého se hradí investice,“ vysvětluje.

Nájemné firma platí hlavnímu městu, které se rozhodlo využít snížení DPH ke zvýšení investic. Podle Mrkose tvoří nájemné 46 procent všech nákladů, které jsou součástí ceny vodného a stočného. „Zisk je 10 procent z nákladů. To je přiměřené,“ říká Mrkos. Jak dodává, v Praze je cena vody na celorepublikovém průměru a ve spotřebním koši běžného Pražana představuje 1,3 procenta všech běžných nákladů.