Článek
Vědci ze Stanfordovy univerzity a Mexické národní autonomní univerzity potvrdili, že planeta Země čelí nové vlně vymírání. Ve své historii zaznamenala takové razantní změny jen pětkrát.
První masivní vymírání druhů proběhlo již před 450 miliony lety. Naopak to poslední teprve před 65 miliony. Ve všech historicky známých případech biologové a ostatní odborníci přisuzují vinu různým přírodním změnám způsobeným například silnou vulkanickou činností nebo naopak prudkým ochlazením. Šestá vlna je podle nich ale jiná. Způsobil ji člověk.
Vědci v závěrech své studie publikované v magazínu Proceedings of the National Academy of Science of the United States of America upozorňují, že vymírání jednotlivých živočišných druhů bude mít dopad i na člověka. Je totiž součástí ekosystému celé planety.
Vědci se ve studii zaměřili na suchozemské obratlovce - savce, ptáky, plazy a obojživelníky. Zkoumali bezmála 28 tisíc druhů. Detailnímu zkoumání pak podrobili 177 z nich. Zjistili, že polovina druhů v posledních 115 letech přišla o 80 procent území, na nichž původně běžně žily. Nejvíce tento negativní trend pociťují zvířata v Asii.
Konkrétní příčiny vymírání vědci definovali jasně. Lidská populace neúměrně bují, spotřební chování nejmladších generací je neúnosné, a tak nastalá vlna vymírání bude mít důsledky nejen ekologické, ale i ekonomické a sociální. Pokud se chování člověka vůči planetě radikálně nezmění v příštích 20 až 30 letech, a lidstvo tak nezastaví postupné vymírání živočišných druhů, nemusí přežít podle vědců ani samotný člověk.
Které druhy obratlovců jsou nejohroženější, odkud člověk vytlačuje zvířata nejčastěji nebo kdy a jak probíhaly jednotlivé vlny vymírání, se dozvíte ve videu nad článkem.
