Článek
Pohřbené lidské tělo totiž obsahuje množství živin. Třeba fosfor, dusík a vápník. Půda tak dostane na dvou metrech čtverečních obrovskou dávku živin.
Jak vysvětluje ve Víkendovém rozhovoru Televize Seznam, zkoumání hrobů a pohřebišť je pro něj jako pro botanika perfektní přírodní experiment. Živiny v půdě, do které se pohřbívá nebo pohřbívalo, jsou vysvětlením, proč právě na těchto místech najdeme bujnou vegetaci s nápadně zelenou barvou.
Michal Hejcman řídí výzkum v hodně širokém záběru - od botaniky až po archeologii. V Česku, na Islandu a také v Izraeli. Tam se tým z České zemědělské univerzity věnuje výzkumu složení půdy v místě Tel Burna. Právě tuto lokalitu zná Bible jako dávné město Libna.
Jaký vzkaz necháváme v půdě příštím generacím? A jak dlouho v ní vydrží stopy olovnatého benzínu? Celý Víkendový rozhovor najdete ve videu uvnitř článku.
