Článek
Když byly velbloudí reliéfy v roce 2018 objeveny, vědci jejich stáří odhadovali asi na 2 000 let. Své odhady odborníci zakládali hlavně na jejich podobnosti s útvary ve slavném skalním starobylém městě Petra v Jordánsku. To se dostalo až na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Nová studie ale nyní objevu přidala na věku a reliéfy by mohly být staré až 8 000 let. Z výtvorů v životní velikosti to tak dělá nejstarší dochované zvířecí reliéfy na světě, a jsou tak nejspíše starší než Stonehenge nebo pyramidy v Gíze (obojí zhruba 4 500 let staré). Předcházejí dokonce dobu, kdy došlo k domestikaci velbloudů a která odstartovala hospodářský rozvoj v regionu.
Skalní umění takové velikosti je v dané oblasti vzácné. Aby výzkumníci přišli s novým stářím nálezu, hodnotili erozní vzorce, analyzovali značky nástrojů a zkoumali zvířecí kosti nalezené na místě objevu. Podobné útvary je totiž velmi obtížné datovat, zvláště když jsou vystaveny erozi v suchém pouštním podnebí.
Zjištění autoři zveřejnili v recenzovaném akademickém časopise Journal of Archaeological Science. Upozorňují mimo jiné na náročnost vytvoření takových děl před tisíci lety. Mnoho reliéfů je vysoko nad zemí, což znamená, že jejich autoři by již v té době museli být schopni postavit lešení, aby je vytvořili.
Není zatím jasné ani to, proč vlastně sochy velbloudů vznikly, vědci ale přišli s návrhem, že mohly sloužit kočovným kmenům jako místo k setkávání. Kvůli podobě zvířat na reliéfech pak vyvstala také myšlenka, že symbolika a používání místa byly nějak spojeny se sezónností nebo plodností.
