Článek
Šéfům států a vlád zemí Evropské unie se v noci na čtvrtek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk novinářům řekl, že nyní nebyla na jednání Evropské rady většina pro žádného kandidáta.
Tusk také potvrdil, že prezidenti a premiéři se k věci vrátí na mimořádném summitu, který bude večer v neděli 30. června. Je to krátce před ustavující schůzí nově zvoleného europarlamentu, která se uskuteční 2. července.
„Evropská rada se dohodla, že je třeba mít balíček kandidátů, který by odrážel rozmanitost Evropské unie,“ poznamenal Tusk. Ve snaze takovou vhodnou sestavu do klíčových unijních funkcí nalézt bude do mimořádného summitu dál vést jednání a konzultace, a to i s europarlamentem.
Summit se tak podle Tuska neshodl ani na podpoře Manfreda Webera. Toho jako svého vedoucího kandidáta v eurovolbách do čela komise prosazuje Evropská lidová strana (EPP), která v květnovém hlasování zvítězila.
Kromě klíčové otázky, kdo na podzim nahradí v čele Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, chtějí lídři vyřešit obsazení pozice předsedy europarlamentu, a to ještě do jeho volby novými europoslanci právě na ustavující schůzi. Ve hře je i křeslo předsedy Evropské rady po samotném Tuskovi, pozice v čele unijní diplomacie a také funkce šéfa Evropské centrální banky.
Česko ve středu sporu o uhlíkovou neutralitu
Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU na summitu zdržel spor o formulaci části závěrů souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki, námitky měly i ČR a Maďarsko. Státy se tak po několika hodinách debaty nedokázaly dohodnout, že by v roce 2050 měla mít EU nulové čisté emise, v přijatých závěrech nakonec jen poznámka pod čarou uvádí, že to tak má být „podle velké většiny členských zemí“. Podle britského serveru The Independent souhlasily všechny státy až na zmíněnou trojici Česko, Polsko Maďarsko
K tomu, že by se summit měl zavázat k úplné eliminaci uhlíkových emisí v EU v roce 2050 se před jednáním skepticky vyjádřil i český premiér Andrej Babiš. Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.
„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se Unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.
Nakonec odsouhlasené závěry jednání uvádí, že Evropská komise i členské země mají pracovat na přípravě kroků, které zajistí přechod Unie k uhlíkové neutralitě v souladu s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 při zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zachování sociální rovnováhy. Zohledněna má být také konkrétní situace v různých zemích Unie i právo zemí EU rozhodovat si samostatně o tom, z jakých zdrojů hodlají svou energii vyrábět.
