Článek
Na konkrétních parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli a pode unijních činitelů je další jednání otázkou příštích měsíců. Po už čtvrté videokonferenci unijních lídrů to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.
Podle Michela šéfové států a vlád podpořili dříve navržené stimuly ve výši 540 miliard eur (skoro 15 bilionů Kč). Pomoc spočívající ve využití záchranného fondu eurozóny ESM, záruk pro firmy od Evropské investiční banky a podpoře krátkodobého zaměstnání v rámci programu SURE by měly země začít využívat od června. Političtí vůdci sedmadvacítky rovněž souhlasili s plánem EK na koordinované uvolňování restrikcí přijatých kvůli šíření pandemie.
Na parametrech chystaného fondu oživení se ale politici zejména kvůli různému pohledu na společné zadlužení neshodli. Podle Michela naproti tomu podpořili dříve navržené stimuly ve výši 540 miliard eur (skoro 15 bilionů Kč), které by měly země začít využívat od června. Političtí vůdci rovněž souhlasili s plánem EK na koordinované uvolňování restrikcí přijatých kvůli šíření pandemie.
Zásadní náplní summitu však byla debata o dlouhodobém plánu podpory zasažených ekonomik, který bude podle Komise vyžadovat až dva biliony eur. Zatímco lídři nejzasaženějších jihoevropských zemí v čele s Itálií a Španělskem volali po co největším objemu zvláštního fondu a poskytování přímých grantů vládám, severské země či Nizozemsko navrhovaly co největší využití příštího sedmiletého rozpočtu a poskytnutí půjček, které by tolik nezvýšily společný dluh.
„Jsou patrné rozdíly v přístupu, ale je cítit vůle najít kompromis,“ prohlásil po jednání Michel, podle něhož nyní bude možnosti fondu i budoucího rozpočtu analyzovat EK, která co nejdříve přijde s konkrétními návrhy.
„Mezi granty a úvěry musí být rovnováha,“ prohlásila po jednání předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Fond oživení bude úzce navázán na nový dlouhodobý rozpočet, s jehož novým návrhem by Komise chtěla přijít přibližně v polovině května, řekla šéfka unijní exekutivy. Výši rozpočtu by podle ní chtěla EK na příští dva až tři roky zvednout z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu až ke dvěma procentům.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona musí EU na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pět až deseti procent výkonu své ekonomiky. Evropa podle něho nemá budoucnost, pokud se neshodne na reakci na nynější výjimečnou situaci. Podle Macrona nemůže pomoc spočívat pouze v půjčkách, ale v přímých finančních transferech nejpostiženějším státům.
Vznik fondu oživení podpořila také německá kancléřka Angela Merkelová. „Každému je jasné, že potřebujeme záchranný fond,“ řekla vůdkyně nejsilnější unijní ekonomiky, která před videokonferencí přislíbila zvýšení německého příspěvku do společného rozpočtu. „Chci velmi jasně zdůraznit, že takovéto řešení je v německém zájmu, neboť dobrý vývoj v Německu je podmíněn dobrým vývojem v Evropě,“ dodala.
