Článek
Čelní představitel venezuelské opozice Juan Guaidó připustil, že společně se svým týmem přecenili podporu, o které si mysleli, že se jim dostane ze strany venezuelské armády. Uvedl to v rozhovoru pro The Washington Post.
Guaidó v sobotu připustil, že očekával větší otevřenou podporu armády, a doufal, že Maduro pod tímto tlakem a tlakem masových demonstrací odstoupí z nejvyššího úřadu. V něm je od roku 2013 a v posledních třech letech jeho režim stupňuje tlak na opozici, která koncem roku 2015 vyhrála parlamentní volby. OSN viní Madurův režim z porušování lidských práv a práv opozice i z kolapsu domácí ekonomiky a z humanitární krize.
„Potřebujeme ještě více vojáků a také více funkcionářů režimu, aby nás podpořili v naplňování ústavy a návratu demokracie,“ prohlásil v sobotu Guaidó. Pětatřicetiletý politik deníku The Washington Post rovněž řekl, že není pro jednostrannou vojenskou intervenci z USA, ale že by zvážil pomoc amerických vojáků po boku venezuelských. Kdyby mu Spojené státy nabídly vojenskou pomoc, předložil by ji v parlamentu, aby ji poslanci zvážili.
Armáda však stále stojí při Madurovi. Maduro v sobotu při návštěvě posádky kadetů vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnou americkou intervenci. Madura také podporuje zejména Rusko. To odsuzuje postoj Spojených států vůči Venezuele, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Spojené státy organizují kampaň za svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ruský ministr zahraničí se v neděli sešel s šéfem venezuelské diplomacie Jorgem Arreazou v Moskvě a Spojené státy podle médií vyzval, aby se vzdaly „nezodpovědných“ plánů na svržení venezuelského prezidenta.
„Apelujeme na Američany a na všechny ty, kdo je podporují, aby se vzdali svých nezodpovědných plánů a jednali výhradně v souladu s mezinárodním právem,“ řekl podle médií Lavrov.
V pondělí má Lavrov o situaci ve Venezuele hovořit s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem, a to ve Finsku na okraj jednání Arktické rady. Podle španělského deníku El País Pompeo Lavrovovi ostře doporučí, aby Rusko stáhlo svou podporu Madura.
Podle Guaidóa je hodně vojáků, kteří chtějí skoncovat s Madurovým režimem, mají ale stále strach. Svou roli hrají i peníze. Podle expertů citovaných deníkem El Nacional i přes humanitární a ekonomickou krizi a americké sankce armádní velitelé stále dostávají od Madurova režimu dost peněz. U nižších důstojníků hraje roli obava z represí, v posledních letech jich skončily desítky ve vězení. Někteří ale stále věří Madurovi i kvůli historické nevraživosti vůči „imperialistickým“ Spojeným státům.
Armádu zřejmě zastrašují i ozbrojené skupiny podporující Madura, z nichž některé mají podporu od kolumbijské gerily ELN. V sobotu byli na severu Venezuely zavražděni čtyři vojáci, včetně jednoho generála, a dva policisté. Motiv činu zatím není jasný, uvedla agentura EFE.
V sobotu pořádala opozice demonstrace u armádních posádek, kde se lidé snažili už poněkolikaté vojáky přesvědčit, aby pomohli opozici přimět Madura k odstoupení. Lidé vojákům předávali i kopii zákona o amnestii, který začátkem roku schválil parlament. Tento zákon zaručuje beztrestnost vojákům, kteří pomohou obnovit v zemi demokracii. Madurova vláda ale parlament neuznává a před dvěma lety ustavila vlastní zákonodárný sbor.
Podle deníku El País dorazily k posádkám v sobotu stovky lidí. Opoziční televize TV Venezuela zveřejnila fotografie a videa, na nichž lidé hovoří s příslušníky ozbrojených sil. Na jednom z nich příslušník národní gardy kopii zákona o amnestii spálil.
Venezuelská armáda má podle deníku El País asi 123 tisíc členů, z toho 23 tisíc tvoří národní gardu. Pochybnosti panují o počtu milicí, které tvoří civilisté a penzionovaní vojáci. Maduro tvrdí, že jich jsou dva miliony, Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS) jich odhaduje asi 200 tisíc, většina z nich ale zřejmě nemá vojenský výcvik. „Mnozí z nich jsou státní zaměstnanci a většina z nich nikdy nestřílela,“ řekla deníku El País venezuelská armádní expertka Rocío San Miguelová.
