Článek
„Musíme vytvořit podmínky pro uspořádání svobodných a spravedlivých všeobecných voleb s účastí více stran,“ řekl generál Min Aun Hlain podle webu The Guardian v nedělním televizním projevu. Hlain uvedl, že výjimečný stav potrvá do srpna 2023. V samostatném prohlášení se vojenská vláda, která vládne od převratu, jmenovala „přechodnou vládou“ a Min Aung Hlain předsedou vlády.
Myanmar tak bude v rukou armády téměř dva a půl roku. Podle původních prohlášení, která armáda činila těsně po převratu, mělo období vlády vojenské junty trvat nanejvýše rok. Min Aun Hlain také uvedl, že usiluje o vytvoření pluralitní demokracie v zemi.
Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), se pokouší s režimem vyjednávat, podle kritiků tato mezinárodní organizace ovšem nemá dostatečnou diplomatickou sílu. Vedoucí představitelé států ASEAN v dubnu vyzvali k „okamžitému zastavení násilí“. Do země rovněž měl vyrazit zvláštní regionální vyslanec, to ale nově samozvaný premiér odvolal.
Řada odpůrců vojenské junty slibu, že za dva roky na svobodné volby skutečně dojde, nevěří. Hlainovo tvrzení odsuzují s odkazem na dlouhou historii vojenských režimů v Myanmaru, které se vzepřely mezinárodnímu tlaku na obnovení demokracie a držely se u moci po celá léta.
„Od začátku jsme věděli, že nedodrží své sliby a že získají politické prostředí, které chtějí. Pokud prodlouží výjimečný stav až do srpna 2023, musíme pokračovat v protestech, dokud nějakým způsobem nepadnou,“ řekl o představitelích režimu vůdce celonárodního odporu proti puči Ko Aun Thu pro web New York Times (NYT).
„Vůdce junty se nyní snaží oklamat mezinárodní společenství a Organizaci spojených národů v podstatě proto, aby získal legitimitu ve Valném shromáždění OSN. Lidé v Myanmaru, kteří zažili převraty v zemi v letech 1962 a 1988, to dobře znají,“ řekl opoziční aktivista Thinzar Shunlei Yi pro web Financial Times (FT).
Země pevně v rukou armády
Nový plán vrací zemi pevně do rukou armády, která je stoupenci demokracie a mezinárodními organizacemi kritizována za brutální potlačování opozice. Výjimečný stav byl v Myanmaru vyhlášen poté, co myanmarští vojáci 1. února zakročili proti zvolené vládě tehdejší premiérky Aun Schan Su Ťij.
Armáda tehdy tvrdila, že Su Ťij drtivého vítězství v loňských celostátních volbách dosáhla masivními volebními podvody, ačkoli o tom příslušnici junty nepředložili žádné věrohodné důkazy. Hlain tato tvrzení opakuje dodnes, vojenská vláda minulé úterý výsledky voleb oficiálně zrušila a jmenovala novou volební komisi.
Převzetí moci armádou se tehdy setkalo s masovými protesty veřejnosti. Barmská armáda proti demonstrantům a dalším opozičním představitelům nicméně tvrdě zasahuje. Od vojenského puče v zemi zemřelo nejméně 940 civilistů, alespoň 5444 lidí režim zadržuje. 255 lidí od převratu v politických procesech odsoudili. Uvedla to Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která situaci v zemi monitoruje.
I podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) junta od převratu „násilně nechala zmizet stovky lidí“ – včetně politiků, volebních úředníků, novinářů, aktivistů a protestujících. S rostoucím ozbrojeným odporem v městských i venkovských oblastech přibývá obětí také mezi vojáky a policisty.
Zločiny proti lidskosti
HRW v sobotu obvinila barmskou juntu ze zločinů proti lidskosti. Ozbrojené síly se podle ní při potlačování protestů dopustily mučení, vražd a dalších činů, které porušují mezinárodní humanitární právo. Ještě před převratem byl Hlain v hledáčku západních mocností kvůli krvavému utlačování muslimské menšiny Rohingů, jehož se armáda pod jeho velením dopouštěla.
Myanmar se také potýká s poměrně rozsáhlou epidemií covidu-19, která zahltila již tak ochromený systém zdravotní péče. Omezení prodeje kyslíku vedlo k obviněním, že armáda směřuje dodávky kyslíku do vojenských nemocnic, případně vládním příznivcům. Současně se zdravotníci stali terčem útoků úřadů poté, co se postavili do čela hnutí, které vyzvalo odborníky a státní zaměstnance, aby nespolupracovali s vládou.
Junta také téměř zastavila očkovací kampaň, vakcíny proti covidu-19 téměř výhradně distribuuje mezi vojáky. Některé ozbrojené skupiny v Myanmaru, které proti armádě v čele země bojují, na kontrolovaných územích provádějí hromadné očkovací akce.
Za nedůvěrou veřejnosti v to, že junta dokáže epidemii zvládnout, podle generála Hlaina stojí „falešné zprávy a dezinformace na sociálních sítích“. Zároveň obvinil ty, kteří za údajnými dezinformacemi stojí, že covid-19 používají „jako nástroj bioterorismu“.
Navzdory atmosféře strachu vyvolané vojenskými zásahy i řáděním koronaviru se celonárodní protestní hnutí nevzdává. Každý den se lidé podle NYT po celé zemi scházejí na demonstracích, které ale často trvají jen minutu nebo dvě, než je vojáci rozeženou.
