Článek
Koncem listopadu bude Poslanecká sněmovna projednávat novelu Marie Benešové o soudech a soudcích. Neobejde se to ale bez zádrhelů – opozice se totiž chystá napadnout navrženou úpravu soudců z lidu. Ačkoliv ministerstvo problémový institut přísedících nově omezilo, opozici to nestačí – soudce z lidu by ráda zrušila i v civilních sporech.
Podle dosavadní úpravy přísedící doplňují soudce s právnickým vzděláním v některých případech trestního a pracovního práva. Ministerstvo se rozhodlo zasáhnout jen do trestních kauz.
„Rozhodování v senátu [tříčlenná komise složená ze soudce a dvou přísedících – pozn. red.] bude omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy,“ sdělil k současné úpravě návrhu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
V překladu – přísedící toho budou rozhodovat méně než dosud.
Posuzovat budou nově jen případy, které spadají do kategorie zvlášť závažných zločinů. To znamená trestných činů, kde jejich horní sazba začíná na 10 letech odnětí svobody. Ovšem s výjimkou majetkových anebo hospodářských činů, ty budou nově posuzovány pouze odborně.
Zvolen je německý model
Například právě u nich systém v poslední době často selhával. Jak Seznam informoval už letos v červenci, dosavadní nároky přestávaly stačit možnostem doby – přísedícími se stále častěji stávali lidé v pokročilém věku, které třeba několikahodinová líčení v odborných věcech zmáhala.
„Několikrát jsem byl i svědkem situace, kdy unavení přísedící po celodenním jednání během vynášení rozsudku usnuli,“ uvedl tehdy jeden z advokátů.
„To může v konečném důsledku i podkopávat důvěru v samotnou justici, protože obžalovaný v trestní věci nebude mít pocit, že o jeho osudu rozhodují kompetentní lidé.“
Rostoucí kritiku na nedostatek zájmu o čestnou funkci řešil už předchůdce ministryně Benešové Jan Kněžínek. Ten je ze zákona úplně vyjmul. Jeho nástupkyně s tím ale nesouhlasí – institut má podle ní dlouhou tradici, a do zákona patří i dnes.
„Paní ministryně se k přísedícím vyjádřila tak, že by tento laický prvek ráda zachovala. Zvolen je v podstatě původně německý model smíšených senátů složených ze soudců profesionálů a laických přísedících,“ vysvětlil její mluvčí Řepka.
Vraždy, zabití, fyzické útoky nebo jiné těžké zločiny ale budou rozhodovat i dál – podle dosavadní úpravy v první instanci na všech okresních a krajských soudech.
Zaměstnanci mohou být zaujatí
Opozici to však nestačí. Tvrdí, že si laičtí soudci zaslouží reformu i v pracovních sporech.
„Vládní novela je málo ambiciózní. Přísedící v civilních věcech jsou podle nás přežitek. O tu práci není zájem, činnost přísedících je pouze formalistická, jejich pasivita vede podle zkušeností soudu k častému odročování kvůli jejich nepřítomnosti, přesto však mohou v senátu přehlasovat ve dvou předsedu senátu,“ popsal poslanec Dominik Feri (TOP 09).
Ten poukazuje i na to, že v drtivé většině případů se jedná o takové laické soudce, kteří jsou anebo byli zaměstnanci zúčastněné firmy, což u pracovních sporů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může vyvolávat pochybnosti o tom, zda rozhodují nestranně.
Že ani v pracovním právu dnes přísedící nejsou pro soud přidanou hodnotou, už dříve potvrdil také Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.
„Nevím, proč to nefunguje. Aby to ale svůj účel naplnilo, museli by tam chtít začít chodit v mnohem větším poměru lidé, kteří mají radost z toho, že pomáhají hledat spravedlnost,“ řekl.
Většině přísedících je nad 60 let
Laičtí soudci spolurozhodují prvoinstanční případy na okresních a krajských soudech. Jedná se dosud o všechny trestné činy, kde je dolní sazba větší než 5 let. Méně závažné trestné činy s nižší dolní sazbou totiž rozhodují samosoudci.
Ve dvou tak společně s odborně vzdělaným soudcem tvoří senát, v němž má každý hlas stejnou váhu. Přísedícím se může stát kterýkoliv bezúhonný občan starší 30 let. Do funkce je vždy na 4 roky volí obecní a krajské zastupitelstvo.
Většina dnešních přísedících je starších 60 let. Protože je funkce čestná, stát za ni vyplácí jen denní úhradu mzdy a k tomu ještě příspěvek 150 korun. Ten zůstal stejný už 23 let – nezvýšil se od roku 1996.
„Těch 150 korun jim nestačí ani na to, aby si pořídili občerstvení,“ řekl dříve Hospodářským novinám prezident Unie přísedících Lukáš Stehlík.
Ministerstvo ale jeho změnu v příštích letech rovněž nevylučuje.
„O zvýšení náhrady nákladů, nejde o odměnu, protože funkce přísedících je chápána jako čestná, se do budoucna uvažuje. Bude však záležet rovněž na rozpočtových možnostech,“ uzavřel za ministerstvo Vladimír Řepka.
