Hlavní obsah

Plné „rouškovné“ nedostane 742 tisíc bohatších důchodců, navrhují lidovci

Foto: Profimedia.cz

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

aktualizováno •

AKTUALIZOVÁNO. Podle lidovců by neměli na celý pětitisícový příspěvek dosáhnout bohatší důchodci, kteří pobírají nadprůměrnou penzi, což je více než 14 427 korun. Takových lidí je v Česku 742 tisíc.

Článek

Dnes začne Poslanecká sněmovna projednávat mimořádný pětitisícový příspěvek – takzvané rouškovné. Vládou schválený návrh zákona počítá s tím, že příspěvek dostanou všichni, kdo pobírají starobní, invalidní, vdovský či sirotčí důchod. To znamená asi tři miliony lidí.

Lidovci však chtějí předložit návrh, podle kterého by na částku 5 000 korun měli nárok jen ti, kteří mají podprůměrnou penzi. Ostatní by dostali jen 3 000 korun.

„Tím dojde k úspoře rozpočtových prostředků ve výši cca 3 miliard korun, které je následně možné namísto plošného přerozdělování využít k financování opatření lépe zacílených na potřebné skupiny obyvatel,“ uvedl předseda lidovců Marian Jurečka.

Podle návrhu by tak na příspěvek v plné výši nedosáhlo skoro tři čtvrtě milionu „bohatších“ důchodců, kteří pobírají nadprůměrný důchod. „Vycházíme z průměrného důchodu, který v současné době činí 14 427 korun,“ říká lidovecká senátorka Šárka Jelínková.

Podle nejnovějších dat, která Seznam Zprávy získaly od České správy sociálního zabezpečení, pobíralo ke konci loňského roku penzi ve výši 15 tisíc a víc celkem 741 741 seniorů.

Naopak 2 000 korun navíc k vládou schválenému jednorázovému příspěvku by chtěli lidovci dát všem, kdo pobírají vdovský nebo vdovecký důchod. „Účelem opatření je podpora obyvatel ve ztížené životní situaci namísto pouhé podpory plošné. Rozpočtové náklady opatření se odhadují na 1,2 miliardy korun,“ uvádí Jurečka.

Lidovci by také rádi přispěli částkou 500 korun za každé vychované dítě především ženám, které kvůli výchově dětí mají nyní nižší důchod. „V našem důchodovém systému jsou dlouhodobě znevýhodněné,“ vysvětlila Jelínková.

Důchody rostou

Z dat za poslední tři roky vyplývá, že se důchody postupně zvyšují. Například počet těch opravdu nízkopříjmových, kteří mají důchod do 10 tisíc korun, se v uplynulých letech výrazně zmenšil. V roce 2017 pobíralo tak nízkou penzi 437 680 lidí, loni to bylo už jen 185 666 lidí. Rostly naopak počty těch, kteří pobírají mezi 16 a 20 tisíci korunami, a to z 95 579 lidí v roce 2017 na 390 934 seniorů v roce loňském.

Počet seniorů s důchodem mezi 30 a 50 tisíci se více než zdvojnásobil, loni jich bylo už 4 058, a rostly i počty vysokopříjmových důchodců. Penzi ve výši mezi 50 a 70 tisíci korunami pobíralo 66 lidí, nad 70 tisíc korun chodí každý měsíc na účet šesti starobním důchodcům, jejich počet je už tři roky stejný.

Pokud by 5 000 korun putovalo i těmto bohatším důchodcům, nezafungoval by dle lidovců princip sociální solidarity, na který se vláda odkazuje. „My dlouhodobě říkáme, že je potřeba zlepšit situaci těm starobním důchodcům, kteří jsou v tíživé situaci a mají problém zaplatit základní výdaje za stravu, léky či bydlení. Návrh vlády poslat příspěvek plošně všem není systémový,“ vysvětluje předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Poslanecká sněmovna bude rouškovné v prvním čtení probírat dnes na řádné schůzi. Proti jsou především opoziční pravicové strany. Opoziční SPD chce návrh podpořit.

AKTUALIZACE: Článek jsme aktualizovali podle finálního pozměňovacího návrhu předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky. Zatímco původně lidovci avizovali, že budou navrhovat, aby bohatší důchodci nedostali žádný finanční bonus, nakonec návrh počítá s tím, že by jen dostali méně – a to 3 000 Kč místo 5 000 Kč.

Doporučované