Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hnutí ANO je od svého založení úzce provázáno s lidmi z koncernu Agrofert, jehož konečným majitelem je předseda politického uskupení a nynější premiér Andrej Babiš. Přestože nominantů původem z Agrofertu na kandidátkách v čase spíše ubývá, „agroferťáci“ i v letošních volbách do Poslanecké sněmovny představují stále početně významnou a zjevně nejvlivnější podmnožinu.
I uvnitř hnutí jsou někdy nazýváni vyšší kastou, která mezi sebe mnoho jiných lidí nepustí.
Jejich největší baštou je jednoznačně Olomoucký kraj, kde má stále rozhodující vliv bývalý šéf zemědělské divize Agrofertu Jaroslav Faltýnek.
Politik, jehož jméno a kontakty se objevovaly například při rozsáhlé vyšetřování korupční kauzy Stoka, měl původně kandidovat na Vysočině, ale tamní členové jej nechtěli. A tak se „vrátil“ domů na Hanou, kde má situaci pod kontrolou a teď je na dobře volitelném druhém místě.
Hned za ním jsou další dva jemu loajální lidé s manažerskou průpravou v Agrofertu - poslanec Milan Feranec a exposlanec Petr Vrána. Ostatně do jejich tábora lze bezpečně zařadit i jedničku kandidátky Ladislava Oklešťka, bývalého olomouckého hejtmana. Ačkoliv ten v Agrofertu nepracoval, má podobnou kariéru jako ostatní, jelikož je původem zemědělec.
Na soupisce kandidátů pro Olomoucký kraj je pak ještě na zadních pozicích uvedena přerovská ekonomka Hana Mazochová, která v minulosti působila v orgánech Babišových chemiček Deza a Precolor, byla i v dozorčí radě Agrofert Holdingu.
Lidi z Agrofertu najdeme na kandidátkách i v dalších krajích, ale už jen po jednotlivcích. Nicméně vždy na čelních místech.
Samotný zakladatel koncernu a hnutí Andrej Babiš bude nakonec jedničkou v Ústeckém kraji, bývalý generální ředitel chemičky Lovochemie a nynější ministr životního prostředí Richard Brabec mu uvolnil místo a stal se lídrem na jihu Čech.
Za člověka úzce spjatého s Agrofertem, který byl před nástupem do politiky Babišovým obchodním partnerem, lze považovat i poslance Jana Volného. Ten je zase dvojkou plzeňské kandidátky. Z byznysu se s Babišem znají kolem 25 let, je to jeden z mála lidí, který si s nynějším premiérem tyká, zároveň ve sněmovně patří do nejužšího okruhu kolem Jaroslava Faltýnka.
Už teď je ale jasné, že zástupců Agrofertu v nové sněmovně bude méně než v roce 2017.
Tehdy úspěšně kandidovala třeba také Radka Maxová, bývalá ředitelka jakosti v Babišově masokombinátu Kostelecké uzeniny. Byla lídryní v Jihočeském kraji. Mezitím se stala europoslankyní, přičemž ale loni v říjnu z hnutí ANO poněkud překvapivě vystoupila. Jako důvod odchodu uvedla, že se hnutí odklonilo od původních idejí a převládají v něm marketingové zájmy.
Mandát poslance letos už neobhajuje ani Pavel Pustějovský, což je zase někdejší výrobní ředitel Babišovy valašskomeziříčské chemičky Deza. Co jej k tomu vedlo, není jasné, jisté je, že ani on (podobně jako Maxová) do tábora věrných kolem šéfa poslaneckého klubu Faltýnka nikdy nepatřil, což je u zákonodárců ANO vnímáno stále jako hendikep.
Pustějovský zatím ani nechce říct, zda se vrátí do Agrofertu, nebo půjde pracovat jinam. „Zvažuji pracovní nabídky, definitivně se rozhodnu do konce srpna. Je pravděpodobné, že své působení změním,“ reagoval dosluhující poslanec na dotaz Seznam Zpráv. Jelikož se ve sněmovně věnoval hlavně energetice (byl předsedou podvýboru pro energetiku) očekává se, že by mohl zakotvit právě v tomto sektoru.
Dalším z „agroferťáků“, kdo řady poslanců asi opustí je Josef Kott z Vysočiny. To je muž, který před nástupem do sněmovny pracoval v podniku obchodujícím se zemědělskými komoditami ZZN Pelhřimov, který je taktéž součástí Babišova koncernu.
Kott byl ve sněmovně na rozdíl od Pustějovského jednoznačně součástí Faltýnkova křídla. Dokonce byl i občas podezírán, že podává kontroverzní pozměňovací návrhy, u nichž Faltýnek nechce být viděn.
Jako třeba letos, kdy šlo o monopolizaci odtahových služeb na dálnicích. Příslušný návrh ve sněmovně „tlačil“ nejdříve Kott a po něm štafetu převzal další Faltýnkův spojenec Milan Feranec.
Kott byl také společně s Faltýnkem z kandidátky na Vysočině nejdříve vypuzen, po zásahu vedení hnutí se sice na soupisku kandidátů v hodině dvanácté vrátil (podobně jako Faltýnkova stoupenkyně Monika Oborná), nicméně je teď až na čtvrtém místě.
Za současné situace se Kottovo místo na Vysočině jeví jako spíše nevolitelné. Podle informací lidí z Kottova okolí nynější poslanec se zvolením už moc nepočítá. Ostatně před týdnem Kott na dotaz Seznam Zpráv přes svou asistentku vzkázal, že se cbce vrátit zpět do ZZN Pelhřimov.
A není sám, kdo uvažuje, že by se v případě neúspěchu vrátil tam, odkud vzešel. Tedy do koncernu Agrofert. Podobně své plány popsal i kandidát ANO s číslem čtyři na Olomoucku Petr Vrána, který byl dlouholetým manažerem v chemičce Precheza. „Uvidíme, jak dopadnou volby, ale návrat nevylučuji,“ sdělil redakci Seznam Zpráv.
