Lidí trpících alergiemi stále přibývá. Ovlivňuje je globální oteplování i obezita, říká lékařka

„Alergie je multifaktoriální onemocnění. Vlivů, které na pacienta působí, je mnoho. Silný vliv má genetická predispozice, ale samozřejmě je zde velký vliv také vnějšího prostředí, a to jsou faktory, které částečně ovlivnit můžeme,” vysvětluje Jana Vydláková, vedoucí Ambulance klinické imunologie a alergologie na Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Ačkoli důležitou roli hrají predispozice, jak moc nás bude alergie trápit, můžeme ovlivnit i sami. Jako prevence i zmírnění příznaků funguje vhodná strava, pobyt venku i dostatek pohybu. „Na druhé straně stojí faktory, které alergii ovlivňují negativně. To je například kouření, ať už pasivní, nebo aktivní, zejména u gravidních žen, potom celkově nezdravý životní styl bez pohybu, bez pohybu venku, nezdravé bydlení, tučná strava,” vyjmenovává Vydláková.

Jedním z faktorů, které negativně alergii ovlivňují, je i obezita. Ta, stejně jako alergie, postihuje stále více lidí. Od roku 1975 se počet obézních lidí téměř ztrojnásobil. Podle Světové zdravotnické organizace jí v roce 2016 na celém světě trpělo 650 milionů lidí. A lidí s nadváhou byly téměř dvě miliardy.

„Určitě to není vyvolávací faktor, nicméně obezitu můžeme hodnotit jako faktor přídavný, který průběhu alergického onemocnění nepomáhá, říká Vydláková. „Studie ze Spojených států, které se zabývaly astmatem, rozhodně obezitu považují jako závažný faktor, který přispívá ke zhoršení průběhu, ale i k nárůstu počtu astmatiků.”

Mnoho lidí má alergie spojené právě s jarním obdobím a kvetoucími stromy a květinami. Jana Vydláková ale tvrdí, že u sezónních alergií už to takto jednoznačné není: „V současnosti je země ještě pod sněhem a jarní alergici už začínají pociťovat první příznaky.” Sujan Patel, specialista na alergologii a imunologii z New York University, tvrdí, že sezónní alergie se zhoršují i kvůli globálnímu oteplování. „Mírnější zima a dřívější nástup teplého počasí prodlužuje sezónu na obě strany. Máme delší období, kdy jsou pyly v ovzduší,” potvrzuje Vydláková. „To, co dříve začínalo koncem března, začíná už koncem února a to, co dříve končilo koncem října, tak vidíme, že ještě v polovině listopadu pylová sezona může probíhat.”

Na začátku tohoto roku se objevila zpráva, že klíšťata mohou přenášet alergii na červené maso. Bouřlivá imunitní reakce organismu může vést k anafylaktickému šoku a skončit smrtí. „Tyto informace mají lékaři již déle,” potvrzuje zprávy alergoložka a imunoložka. „Tento syndrom začali zkoumat vědci ve Spojených státech, kde bylo zjištěno, že ve slinách klíšťat jsou obsaženy cukerné zbytky.” Těmto sacharidům se říká alfa-gal a obsahuje je právě červené maso. Za normálních okolností je tento sacharid bez problémů rozložen v trávicím traktu.

Pokud s ním ale člověk přijde do kontaktu jiným způsobem, imunitní systém je vyprovokován do stavu pohotovosti. „A po konzumaci potraviny, která obsahuje vysoké procento těchto cukerných zbytků, což je například vepřové, hovězí, ale také například i vnitřnosti, mohou vyvinout zkříženou reakci.” Podle Vydlákové si ale díky velmi malé pravděpodobnosti mohou lidé léto užít bez starostí: „Bát se určitě nemusíme, ale my lékaři máme o starost navíc.”