Schillerová: Podmínky pro pomoc OSVČ? Změní se, ale stejně nebude pro všechny

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Já to beru jako konstruktivní debatu, kterou na vládě neustále vedeme. My jsme připravili pět zákonů během dvou nocí. Já se v žádném případě nevymlouvám. Ale dostávám denně 600 až 1000 e-mailů a celá řada OSVČ nám napsala, že se v tom programu Pětadvacítka nenašla. Uznávám, že ten jeden parametr, který jsme sledovali, aby to bylo spravedlivé, ale spravedlivé to není. Přes noc jsme vypracovali pozměňovací návrh a teď ho konzultujeme i se zástupci odborné veřejnosti.

Čím to bylo, paní ministryně, že jste ta kritéria hned napoprvé nedomysleli?

Bylo to rychlostí, nebyl žádný prostor to konzultovat. My jsme sledovali tři základní pilíře Pětadvacítky. Zaprvé, aby pomoc byla jednoduchá. Podnikatel vyplní jednoduchou žádost, odešle ji a dostává peníze. Je to jakási forma čestného prohlášení, uvede číslo účtu, podepisuje, odchází peníze. Nechceme žádné dokladování, žádné vysvětlování. To jsme víceméně naplnili. Druhý parametr byl, aby to zasáhlo co největší okruh osob samostatně výdělečně činných.

To se tedy nepovedlo?

To se povedlo, to se povedlo.

Vy jste nečetla vtipy, že Pětadvacítka jste ten program pojmenovali podle počtu živnostníků, kteří na něj dosáhnou?

Ne, tak tenhle vtip jsem neviděla. Ale my jsme samozřejmě nechtěli jenom, aby to získaly osoby samostatně výdělečné činné, které mají jako hlavní příjmy z podnikání, ale chtěli jsme tam i celou řadu vedlejších poměrů z příjmů podnikání. To znamená, máme tam důchodce, invalidní, starobní, máme tam rodiče, osoby na mateřské dovolené.

A to třetí kritérium?

A to třetí kritérium, to byla spravedlnost. Každý takový systém samozřejmě generuje i černé pasažéry. A my jsme je chtěli eliminovat. Chtěli jsme, aby na to dosáhli lidé, kteří byli zasaženi pandemií, kteří mají problémy. Nejenom v primární linii, že jsme jim zavřeli provozovnu, ale i v sekundární, to znamená, že důsledky našich vládních opatření pro ně znamenaly omezení nebo naprostou ztrátu byznysu. Jako třeba pro průvodce nebo taxikáře.

Teď tedy program přepracováváte. Dosáhnou na něj po úpravě úplně všichni bez omezení?

Úplně všichni ne, protože si musíme uvědomit, že máme určitou skupinu lidí, kteří jsou současně zaměstnanci, jejichž zaměstnavatelé dosáhnou na podporu zaměstnanosti, takzvaný Antivirus. Máme celou řadu těch, kteří přerušili živnost, přihlásili se na úřady práce a pobírají podporu. Máme ty, kteří si požádali o hmotnou nouzi. Tam se to bude vzájemně vylučovat.

To budou skutečně jediné bariéry?

To budou v podstatě jediné bariéry. My to teď ještě ladíme, to znění jsme znovu napsali přes noc, komplexní pozměňovací návrh načte některý z poslanců.

Kdy to bude úplně hotové?

V tuto chvíli to připomínkují zástupci odborné veřejnosti, se kterými jsem to včera konzultovala, získala jsem trošku času a dnes bych to chtěla dokončit. A nejpozději v pondělí to musí být podáno do Poslanecké sněmovny, protože zasedá rozpočtový výbor a protože v úterý zasedá Poslanecká sněmovna.

Takže ta původní podmínka Pětadvacítky, že podnikatel musel mít pokles tržeb za první čtvrtletí letošního roku oproti loňsku deset procent, už tam nebude?

Tato podmínka už tam nebude.

A ta druhá podmínka, že žadatel musel mít hrubý příjem za loňský rok minimálně 180 tisíc korun, to také padá?

Ano, tuto podmínku chceme také eliminovat. Kvůli tomu, že jsem dostala takové množství e-mailů, takové množství dopisů od OSVČ. Ten život píše opravdu pestré příběhy, například mně píšou podnikatelé, že byli v prvních měsících roku třeba na operaci, v lázních a tak dále, měli pokles příjmů, teď máme nárůst. Celá řada životních příběhů ukázala nedostatky, které bychom běžně odchytali, kdyby bylo klasické připomínkové řízení, ale na to není čas.

Takže podmínkou pro zisk jednorázové pomoci 25 000 Kč nebude žádný minimální příjem, který by podnikatel musel mít?

Ne. Já jsem zavnímala celou řadu příběhů. Ta podpora byla původně zamýšlená jako měsíční, patnáct tisíc korun, ale vzhledem k tomu, že program na podporu zaměstnanosti, takzvaný Antivirus, jsme posunuli do 30. dubna, rozhodli jsme se posunout i tuto Pětadvacítku do 30. dubna, zalícovat to s programem Antivirus. Tím pádem jsme navýšili částku z 15 na 25 tisíc, protože je to za období od 12. března do 30. dubna.

Pojďme k programu bezúročných půjček. COVID I se vyčerpal prakticky okamžitě, jeho následovník COVID II včera za tři hodiny. Jak je to možné, paní ministryně? Podcenili jste zájem podnikatelů?

Já si vůbec nemyslím, že bychom podcenili zájem podnikatelů. Naopak my jsme ty půjčky rozjeli, jestli si vzpomínáte, pár dní po vyhlášení prvních opatření a následně nouzového stavu.

Ale proč je v tom balíku tak málo peněz, že COVID II stačil jen pro 700 podnikatelů?

Peněz je tam dostatečně, protože nikdy nedokážete predikovat, kolik lidí se vám přihlásí. Ale my ten program posilujeme. V okamžiku, kdy se program vyčerpal, tak už včera pan ministr Havlíček deklaroval, že ho posílí o pět miliard korun. Program bude posilován podle zájmu. Ten zájem nejste schopni nikdy přesně odhadnout. To jsou půjčky.

A ty další peníze, které tam deklaroval pan ministr Havlíček, ještě pořád k dispozici jsou?

Samozřejmě, ty peníze se alokují z dalších programů, které jsou teď utlumené, jež se nevyužívají, protože je prostě pandemie. Spolupracuje se s bankami, zapojila se ČMZRB se svými zárukami. To byla významná věc, kterou jsme spustili jako první. Ta podpora je dalekosáhlá. Nejdřív jsme přišli s daňovým opatřeními, s promíjením příslušenství, pak jsme připojili ošetřovné, jak pro zaměstnance, natáhli jsme to vlastně na těch 9 dnů, dneska je ze zákona 9 dnů, přidali jsme program ošetřovného pro OSVČ, který už dneska spouští a vlastně procesují živnostenské úřady, vyhlásili jsme prázdniny na sociální a zdravotní na šest měsíců a promineme to minimální, což je 6 krát 5 třicet tisíc, máme Pětadvacítku, kterou samozřejmě teď ladíme a dořešujeme. Jako Ministerstvo financí máme navíc COVID Plus, na ten se zapomíná, což bude pomoc pro větší firmy nad 250 zaměstnanců, to jsme schválili tento týden.

vyjednaly výhodné úvěry, oficiální struktury, termíny a pravidla.“ Máte nějaké takové informace?

Takové informace nemám, když tak mu dejte na mě můj e-mail, ať mi napíše, určitě se tím budu zaobírat, protože mě všechny tyto příběhy lidí zajímají. COVID určitě nebyl ušit na žádné velké firmy, je pro malé a střední. Začínalo se od nějaké konkrétní částky, už vám ji teď neřeknu přesně, byla vyšší, ale pak jsme zjistili tu velkou potřebu, tak se to snižovalo, dalo se 25 tisíc a dneska už si podnikatel může přijít říct v podstatě o jakoukoliv částku.

Je to ale jen teorie, nebo to tak skutečně chodí i v reálu v bankách? Můžete se v tomhle za banky zaručit, že skutečně poskytují i menší částky a že neupřednostňují velké před malými?

Já nevím, kam mě teď tlačíte, za koho se mohu, nebo nemohu zaručit.

Když tvrdíte, že podnikatel může žádat o jakoukoli částku, tak se jen ptám, jak jistě víte, že to takto chodí skutečně i v reálu?

Ten program má parametry, které schválila vláda. A pokud by se stal nějaký příběh, který mi teď popisujete, ale říkáte mi nějakou zprostředkovanou informaci bez ověření, tak já vám říkám: Pošlete mi to a osobně pánovi odpovím, osobně to prověřím. To vám mohu slíbit.

Zdrojem peněz pro program COVID II jsou evropské fondy, na které Praha jako bohatý region nárok nemá. Kdy přijdou na řadu pražští podnikatelé? Už teď v tom dalším kole COVID II 20. dubna?

To spadá do gesce pana ministra Havlíčka. A on právě teď řeší, aby na to dosáhly pražské firmy. Tam jde o zprocesování, nejde o žádný naschvál nebo že bychom chtěli upřednostňovat mimopražské firmy. Ale chtělo se rychle něco spustit a rychle sáhnout na velké množství peněz, které tam leží ve fondech, a byly tam určité podmínky. Ty podmínky se teď rozvolňují, aby na to dosáhli pražští podnikatelé. Nemohu vám přesně říct: Bude to zítra, pozítří, v řádech dnů. Není to v gesci Ministerstva financí. Řeší to paní ministryně Dostálová.

Vláda chtěla původně prodloužit nouzový stav do 11. května. Včera premiér Andrej Babiš řekl v České televizi, že „konec dubna je fajn“. Z pohledu ministryně financí je konec dubna také fajn?

Já vidím konec dubna jako naprosto optimální. Myslím si, že těch 14 dní je docela dostatečný prostor pro to, aby nám to řešilo některé problémy. Rozjede se chytrá karanténa. Uvidíme, kam se posune vývoj, zatím ten vývoj z hlediska epidemiologů a Ministerstva zdravotnictví je velmi dobrý. Takže si myslím, že budeme mít už dostatečný přehled k tomu, abychom věděli, že můžeme začít ekonomiku pomalu spouštět. Já jsem přesvědčená, že pomalu začneme určité typy provozů, určité typy prodejen spouštět, takže pro mě 14 dnů je naprosto optimální termín.

Proč se názor vlády na konec karantény změnil? Proč chcete nouzový stav kratší? Bylo to na naléhání komunistické strany, která vládu podporuje?

Ne, vůbec ne. Žádné takové naléhání nebylo. My jsme o tom debatovali i na vládě, když jsem to přijímali. Tam měl velmi silný názor pan vicepremiér Hamáček, který jako hlavní argument uváděl, že veřejné zakázky mohou fungovat mimo ten zákonný rámec. Může se nakupovat napřímo. Takže se nám podaří tedy ještě nakoupit určitý objem zdravotního materiálu, aniž by to muselo jít standardním procesem veřejných zakázek.

A to je ten hlavní důvod pro prodloužení nouzového stavu?

Tak ona je tam celá řada takových opatření, která mohou být zjednodušeně vydávána. Ale třeba z mého pohledu, a teď mluvím nejen jako ministryně financí, ale i jako právník, ministr zdravotnictví může vydávat určitá opatření na základě takzvaného zdravotního zákona, který přesahuje rámec nouzového stavu. My jsme vydávali celou řadu opatření podle zdravotního zákona, my jsme je prostě ad hoc schvalovali na vládě, ještě předtím, než byl vyhlášen nouzový stav. Já osobně si myslím, že 14 dní je optimální rozumná doba, já s tím nemám vůbec žádný problém. A pokud by se ukázalo, a já věřím, že to tak nebude, že to prostě nestačí, tak by se muselo do Poslanecké sněmovny znovu.

Blíží se Velikonoce, k těm se upínají naděje nejen podnikatelů, ale i obyvatel, protože jste s Velikonoci spojili další osud otevírání provozoven. Už máte jasněji o tom, jak by to mělo probíhat?

Budeme o tom jednat příští týden na vládě. Musí to připravit především ministr zdravotnictví, on musí říct z pohledu zdravotního příslušná rizika. Začneme pomalu otevírat některé provozy, některé prodejny otevírat. Lidé často píší, že už některé komodity potřebují.

O co nejčastěji píší?

Velice často píší třeba, že nemůžou dětem nakoupit nějaké potřeby, aby si mohly malovat. Nebo mi psala paní, že nemohla dětem koupit boty, protože boty na internetu pro dítě nekoupíte. Je jaro a noha dítěti vyrostla. Mám také dvě děti, i když dospělé, takže tomu jako matka rozumím. Jsou věci, které lidi trápí. Kuriózně méně jsou to kadeřnictví, čekala jsem, že na to si budou ženy stěžovat nejvíce. Budeme spíš otevírat menší obchody, nebudou fungovat, jak jsme byli zvyklí, budou se tam muset dodržovat nějaká hygienická pravidla, nějaký maximální počet osob, to se uvidí. To musí říct odborníci, na to já odborník nejsem.

A nějaká zvláštní opatření na velikonoční svátky se chystají?

Období Velikonoc samozřejmě budeme muset diskutovat, protože je to období, kdy se lidé hojně navštěvují, kdy dodržují určité zvyky. Já jsem z jižní Moravy, tak to moc dobře vím. Mělo by jít o minimálně nějaké silné doporučení, aby lidé toto omezili. Vzpomeňme si na Čínu, kdy začala v lednu oslava Nového roku, Číňané se začali navštěvovat a tím pádem se ta nemoc šířila ještě rychleji.

Takže Velikonoce ještě distančně?

Já bych to určitě takto viděla, ale musí to říct odborníci.