Lidem kolem Vrbětic měla vláda poslat 100 milionů. Nikdy to neschválila

Nová odhalení ohledně výbuchů ve Vrběticích upozornila i na vedlejší větev příběhu - tedy jak se stát postaral o majitele okolních pozemků, které byly výbuchem před sedmi lety zasaženy.

Seznam Zprávy nyní zjistily, že satisfakce pro pět stovek vlastníků mohla přijít už loni v létě. Peníze do Zlínského kraje ale nikdy nedorazily a majitelé ani po letech nemohou své pozemky bezpečně využívat.

Plán, jak naložit s pozemky kolem bývalého muničního skladu, měla vláda na programu 17. srpna. Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka v něm navrhovalo, aby vláda poslala Zlínskému kraji dotaci 100 milionů korun. Za ně měl kraj vysoutěžit vyčištění pozemků soukromých vlastníků.

Armáda sice po výbuchu posbírala rozmetanou munici a její úlomky, ve skutečnosti ale nikdo neví, co se skrývá pod povrchem. Výbuch mohl materiál uskladněný ve Vrběticích zarýt až půl metru pod zem. Znamená to, že na zasažených polích nejde bezpečně orat nebo v lesích bezpečně kácet.

Jenže zatímco ve zmíněný srpnový den vláda schválila uzákonění distanční výuky nebo přejmenování tří vysokých škol, materiál o Vrběticích byl stažen. „Bez provedení hloubkového pyrotechnického průzkumu nelze zajistit bezpečí v oblasti, proto je nepochopitelné, že jej vláda loni zrušila, 100 mil Kč je určitě v možnostech rozpočtu,“ komentoval události loňského léta právní zástupce postižených obcí a europoslanec Stanislav Polčák.

Dnes se politici vzájemně obviňují z toho, kdo za to může. Podle Ministerstva vnitra se 100milionová dotace nezdála šéfce státní kasy Aleně Schillerové. „Na základě nesouhlasu Ministerstva financí nebylo k tomuto materiálu přijato žádné usnesení a byl stažen z projednávání,“ uvedla Hana Malá z tiskového oddělení Ministerstva vnitra.

Stejnou informaci dostal i tehdejší hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), který je shodou okolností v civilní profesi šéf bezpečnosti práce s pyrotechnickým průkazem. „Já jsem na té vládě neseděl, ale údajně ministryně Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar řekli ne. Že by to prý znamenalo dávat peníze někam jinam, že se o to armáda postará. Tím pádem to spadlo ze stolu,“ vylíčil Seznam Zprávám.

Ministerstvo financí se ale od stopky po roce distancuje a ukazuje na premiéra Andreje Babiše. „Uvedený materiál nebyl z programu jednání vlády stažen z podnětu Ministerstva financí. O zařazení či vyřazení bodu z jednání rozhoduje předseda vlády,“ reagoval tiskový odbor ministerstva. Úřad vlády ani premiér Seznam Zprávám na dotazy neodpověděli.

Později ještě ministryně Alena Schillerová (za ANO) v SMS zprávě napsala, že Ministerstvo financí k materiálu uplatnilo své připomínky. „To je zcela standardní postup. který se v rámci připomínkového řízení očekává,“ uvedla.

Ministr obrany Lubomír Metnar si už prý nevzpomíná na to, zda tvrdil, že se o průzkum postará armáda. „Toto tvrzení nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, na vládě se debatuje o řadě věcí a tento detail si pan ministr nevybavuje,“ napsal v reakci na dotaz Seznam Zpráv jeho mluvčí Jan Pejšek, zda pomoc vojáků nabízel.

Podstatné pro obranu v tomto případě je, že materiál předkládaný vnitrem byl nakonec z projednávání stažen a neplynuly z něj žádné závěry nebo úkoly. „Ministerstvo obrany žádné další kroky v dané věci nečinilo. Pominu-li finanční a personální náročnost podobné akce, není ani možné, aby armáda bez rozhodnutí vlády prováděla takovou činnost na pozemcích, které nejsou v jejím majetku nebo majetku státu,“ dodal Pejšek.

Dosud se Ministerstvo obrany stará jen o území na „správné“ straně plotu, tedy přímo uvnitř bývalého areálu. Armáda, respektive Vojenské lesy a statky zde zasažené pozemky vykupují nebo směňují. „Vojenské lesy a statky mají v tuto chvíli v majetku přes 66 procent výměry pozemků, které získaly od 14 soukromých i státních vlastníků. Zbývá ještě 115 hektarů,“ uvedl Marek Vala z tiskového odboru Ministerstva obrany.

Dosud obyvatelé zasažených obcí obdrželi v roce 2015 pouze odškodnění 3100 korun jako náhradu za evakuaci po explozích. Nechuť poslat do kraje 100 milionů korun na asanaci může stát ve výsledku přijít draho.

Obce sousedící s bývalým areálem a jejich obyvatelé se po letech chystají spojit a rozhodli se postupovat v případě odškodného společně. Minulý týden nastínili své požadavky ministerstvům vnitra i financí, krátce poté je představili veřejnosti.

Jedním z požadavků je právě vyčistění pozemků. Kolik přesně od státu chtějí, zástupci vlastníků ještě nezveřejnili. Půjde ale o stovky milionů korun. V souvislosti s odškodněním škod na majetku podali dosud obyvatelé 136 žádostí, zatím byly uznány jen dvě. Obce dosud na žádnou podporu nedosáhly.