Češi ztrácí strach i respekt. Skoro půlka by se proti koronaviru neočkovala

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Bojí se Češi očkování, alespoň těch nepovinných, jako čert kříže?

Většina se ho nebojí a vnímá ho jako nejúčinnější nástroj v prevenci výskytu infekčních nemocí. Ale ano, jsou skupiny lidí, kteří některé moderní výdobytky medicíny odmítají. Ale jsou to spíš vybrané skupiny rodičů, kteří odmítají některá očkování svých dětí. U dospělých to není rozšířený fenomén.

Když se ale podíváme třeba na chřipku, proočkovanost se v Česku pohybuje mezi 5 až 10 procenty, přitom podle doporučení Světové zdravotnické organizace by měla být 30 procent.

To je pravda, ovšem to je problematika chřipky. Když se bavíme o jiných nemocech, tam je proočkovanost podstatně vyšší. A u těch dětských očkování někde překračujeme 90 procent.

To jsou ale jen ta povinná očkování?

To jsou nejenom ta povinná, ale i nepovinná očkování proti pneumokokům nebo lidskému papilomaviru, kde se pohybujeme nad 50 procent. U pneumokoku to v minulosti bylo proočkování 80 procent. Teď to trošku klesá, nicméně se pohybujeme pořád ve vyšších číslech. Třeba u klíšťové encefalitidy, což je také nepovinné očkování, se pohybujeme někde kolem 25 procent. U chřipky je to specifické, tam máme skutečně proočkovanost takhle nízkou.

A jak si to vysvětlujete?

Já si to vysvětluji tím, že lidé chřipku pořád vnímají jako benigní, nezávažné onemocnění. Mají pocit, že chřipka jim nemůže ublížit a že nemůžou mít žádnou komplikaci. Že když ji chytnou, tak je to na pár dní v posteli, vyleží se, vypotí se a je zbytečné se kvůli tomu nechat očkovat. Chřipku podceňují a to je ten hlavní důvod, proč se proti ní Češi nechají málo očkovat.

Navážu průzkumem od agentury Median z konce května. Ten zjistil, že i kdyby proti koronaviru existovala vakcína, odmítlo by ji 43 procent respondentů. Vidíte tam podobný důvod jako u té chřipky? Že lidé nepovažují covid-19 za tak závažné onemocnění, a proto by si vakcínu nenechali aplikovat?

Přiznám se, že nevím, které skupiny lidí byly u průzkumu k vakcíně proti koronaviru osloveny…

Předpokládám, že všechny. Je to reprezentativní průzkum.

Já nepředpokládám, že ten průzkum je schopen odhalit lidi s komorbiditami, v imunosupresi a těžce nemocné lidi. Takže pokud bychom se bavili o lidech, kteří mají nějaké přidružené závažné onemocnění a jsou to třeba obézní hypertonici nebo lidé s chronickou obstrukční plicní nemocí, tak si myslím, že tam by ten zájem byl vyšší. Jinak se domnívám, že argumenty Čechů můžou být podobné. Vidí, že přišla nějaká pandemie, měla nějakou vlnu, relativně dobře se to zvládlo, teď to odeznívá a lidé velice rychle zapomenou na to, že tady takovéhle onemocnění existuje. A ztrácí z něho samozřejmě nejenom strach, ale i respekt. To může být příčinou, proč v tuhle chvíli jeví méně lidí o očkování zájem.

V jiných státech je to jiné?

Na druhou stranu jsou tady státy, které už dělají písemné objednávky a smlouvy na dodávky stovky milionů vakcín, aby měly jistotu, že u nich vakcíny budou. A jakmile by se tady nedej bože objevila další vlna, tak jsem přesvědčen o tom, že by právě všichni ti lidé 65+ a chronicky nemocní měli o vakcínu větší zájem než těch zmiňovaných 40 procent.

Vy se necháte naočkovat proti koronaviru?

Samozřejmě. Pokud bude dostupná vakcína v České republice, tak se nechám očkovat, tak jako se nechám očkovat pravidelně proti chřipce. I u koronaviru to svůj význam určitě má.

A komu byste očkování tedy proti SARS-CoV-2 doporučil? Úplně všem nebo jen těm rizikovým skupinám?

Indikace budou poměrně dost podobné jako u chřipky, to znamená určitě seniorům 65+. Pak zcela určitě vybraným kategoriím chronicky nemocných pacientů, to jsou lidé s diabetem, s hypertenzí, s chronickým onemocněním srdce nebo s chronickým onemocněním plic. A pak třeba i těm mladším dospělým, kteří mají průběh covidu mírnější, ale pokud se tady virus objeví znovu a ten člověk například bude s někým v kontaktu a kvůli tomu půjde na 14 dní do karantény nebo nebude moct třeba cestovat, tak se nakonec rozhodne, že je lepší se nechat očkovat, aby mohl chodit do práce, aby nebyl v karanténě a nebyl tolik omezován restriktivními opatřeními.

Dokážete si představit, že by bylo očkování proti covidu nařízené povinně?

Nedovedu si to představit. Bylo by kontraproduktivní nařizovat ho povinně. Je to spíš o tom vymezit, pro koho je to přínosem. Ukázat, jaké jsou benefity pro tyto kategorie pacientů. A zodpovědět jim otázky, aby měli sami o očkování zájem. O čem diskutujeme a co si představit dokážu, je povinné očkování zdravotnických pracovníků. Řada zemí nařizuje povinné očkování proti chřipce u zdravotnických pracovníků a věřím tomu, že podobně to udělají třeba i proti covidu. Protože když tady vypukne nějaká nová pandemie, většina zdravotníků bude nemocných a nebude moct chodit do práce, budou v karanténě, tak pak těžko zvládneme akutní péči.

Epidemiolog pražského IKEMu Petr Smejkal pro Český rozhlas řekl: „Češi jsou v otázce očkování velmi konzervativní, vidím to mezi zdravotníky. Spousta se jich nechce očkovat ani proti chřipce a to je chyba, protože můžou nemoc roznášet po nemocnicích.“ Proč se nechtějí nechat očkovat ani zdravotníci, ti také věří na různé fámy a na autismus způsobený vakcínou?

Vůbec ne. U zdravotníků je to úplně něco jiného, kovářova kobyla chodí bosa. Zdravotníci na sebe myslí až jako na poslední v pořadí. Lékař pro pacienta udělá všechno a sebe zanedbává. Pro sebe nepovažuje chřipku za důležitou. Musí ale proměnit myšlení tak, jako to je v některých nemocnicích na západ od nás. V některých nemocnicích mají očkování proti chřipce povinné, a dokonce nosí třeba takový odznak, který pacientovi oznamuje, že jsou očkovaní proti chřipce. Zdravotník si musí říct: „Já se očkuji proto, abych chránil svého pacienta, já to dělám kvůli němu.“

Podle pana Smejkala z IKEMu by v boji proti koronaviru mohla pomoct právě i vakcína proti chřipce. Protože jde v obou případech o respirační onemocnění. A přinejmenším dokáže přispět ve chvíli, pokud by se obě dvě nákazy u jednoho člověka potkaly. Souhlasíte?

Já ten názor nebudu vyvracet. Z logiky věci je jedna z častých komplikací chřipky zápal plic, pneumonie. A může to být chřipková pneumonie, ale může to být i pneumonie způsobená covidem. Takže je logické, že když se člověk nechá oočkovat proti chřipce, minimalizuje riziko závažného průběhu chřipky, možné komplikace jako poškození dýchacích cest. Tím pádem, když by se nakazil covidem, nebude s očkováním průběh tak závažný. Anebo bude jeho dýchací soustava odolnější vůči SARS koronaviru, protože nebude mít poškozené dýchací cesty chřipkovým virem. A naopak, pokud se člověk nakazí koronavirem, tak má třeba zápal plic a logicky je vnímavější, když se setká i s chřipkovým virem, že by se mohl ještě k tomu nakazit tím chřipkovým virem. A druhá věc je, že když máte zápal plic třeba z důvodu chřipkového viru, tak se množí makrofágy v plicní tkáni a ty makrofágy jsou zodpovědné za cytokinovou bouři, která je typická pro SARS koronavirus. Takže jestliže se potká koronavirus ve tkáni, která je postižená třeba chřipkovým virem a zánětem, tak ano, ten průběh koronaviru může být závažnější. Proto jsme my jako vakcinologická společnost v květnu vydali výzvu, aby se lidé nechali v letošní chřipkové sezoně proti chřipce očkovat.

A je už větší zájem o očkování proti chřipce cítit?

Ano, větší zájem už jsme zpozorovali, protože v České republice si lékaři předobjednávají vakcíny. A v tuto chvíli už jsou počty předobjednávek vyšší, než byly loňský rok. A proto řešíme, aby byl do České republiky dovezen dostatek těch vakcín.

O kolik je vyšší tedy?

O kolik procent je zatím vyšší, nevím. Ale do České republiky se každý rok vozí zhruba 750 tisíc dávek chřipkové vakcíny. A v tuto chvíli už je minimálně víc než 800 tisíc předobjednávek. Takže ten zájem je prokazatelný.

Ještě zpět k vakcíně proti SARS-Cov-2, která se tedy vyvíjí. Nemůže se stát, že nám koronavirus podobně jako chřipka bude svými mutacemi neustále utíkat? Že budeme s vakcínou pořád pozadu za tím, jak se tento virus vyvíjí?

Já si myslím, že to nebude takové jako u chřipky. Protože mutace koronaviru jsou sice možné, ale zatím jich není tolik. Když srovnám mutační potenciál chřipkového viru a koronaviru, tak koronavirus je v rychlosti mutací 10× pomalejší než ten chřipkový virus. A je otázka, jestli ta mutace bude tak velká, aby to nějak ovlivnilo odpověď na tu vakcínu. V tuto chvíli si je těch 8 kmenů koronaviru velmi podobných.

Až tedy vakcína proti koronaviru bude, ať už ji vyvinou kdekoliv, za jak dlouho se podle vás může dostat do Česka?

Je otázka, jaký bude zájem z velkých zemí, které určitě budou upřednostněny, protože to je velký trh. Pokud se vakcína objeví, tak jsem přesvědčen, že nejdřív půjde do států, které zaznamenají zvýšený výskyt, bude tam nějaká vlna, jako třeba byla v Itálii, ve Francii. A pak se přiveze do těch zemí, které mají veliký trh anebo udělají předobjednávky - tak jako třeba Francie, Itálie, Německo, Holandsko, které už začaly uzavírat předběžné smlouvy na případné dodávky vakcín. Jak na tom bude Česká republika? Byl by to asi zázrak, kdybychom byli mezi prvními, kteří tu vakcínu dostanou.