Článek
Brněnský startup Zapomenuté miliardy nabízí, že dohledá akcie a nároky na dividendy, o nichž lidé nemají většinou ani tušení. Podle analýzy startupu mají mít hodnotu zhruba 10 miliard korun. Jde o pozůstatek kuponové privatizace, na který buď dávno zapomněli, nebo se o něm ani neměli šanci dozvědět, protože kuponovou knížku původně vlastnili jejich již zesnulí příbuzní.
V evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů stále zůstává přibližně 750 tisíc nezařazených majetkových účtů, na něž jejich vlastníci zapomněli. „Hodnotné akcie obsahuje jen menší část z nich, stále však jde až o 200 tisíc majetkových účtů. Přibližně třetina z tohoto počtu je vedená na vlastníky, kteří už nežijí. I po jejich odečtení je ale řeč skoro o 100 tisících lidí, kterým patří majetek, o němž nemají mnohdy ani tušení,“ uvedl pro SZ Byznys Daniel Surmař, zakladatel fintech startupu Zapomenuté miliardy, který lidem chce pomoci zapomenuté akcie z kuponové privatizace najít a zpeněžit je.
Poté, co startup nalezne akcie a pohledávky, učiní majiteli nabídku na odkup, za což si naúčtuje poplatek. Slibuje, že lidé na poplatku nezaplatí více než 15 procent z hodnoty nalezeného majetku.
Provozovatelem služby je fintechový startup Stock Convertor zakladatele Daniela Surmaře. S rozvojem a financováním projektu pomáhá společnost Brno Technology Accelerator, která poskytla na rozjezd firmy startupové seed financování až do výše 25 milionů korun.
Další peníze však budou třeba na odkupy nalezených akcií či nároků na dividendy, které poskytnou dva brněnští podnikatelé.
„Účelové financování ve výši nižších stovek milionů korun na nákup akcií poskytují partneři akcelerátoru, kteří jsou zároveň jedni z konečných vlastníků akcelerátoru, a to Ladislav Chodák a Jiří Marek,“ dodal Surmař. Chodák je známý ze svého působení ve společnosti Aukro a v současnosti investuje do technologických firem a také předsedá představenstvu Regionální hospodářské komory Brno. Marek působí ve strojírenském průmyslu, například ve vedení firmy Blickle.
Kolik peněz leží na privatizačních účtech?
– Odhad hodnoty nevyplacených doposud nepromlčených dividend na nezařazených majetkových účtech (k 1. 5. 2021) – 2,3 miliardy Kč.
– Odhad hodnoty nevyplacených (a zároveň doposud nepromlčených) ostatních pohledávek (protiplnění za vytěsnění akcionářů apod.), které se vztahují k akciím, jež už vlastníci na majetkových účtech nemají, ale stále mají nárok na jejich vyplacení – 2,6 miliardy Kč.
– Odhad částky, o kterou přišli vlastníci nezařazených majetkových účtů za posledních 15 let kvůli tomu, že na své akcie zapomněli – 7,3 miliardy Kč na dividendách; 2,6 miliardy Kč na ostatních pohledávkách.
Zdroj: Zapomenuté miliardy
Na základě tohoto financování bude moci startup odkupovat od vlastníků vyhledané akcie. „Dlouhodobě budeme chtít v portfoliu držet akcie v řádu nižších stovek milionů korun. Ze strany investorů, kteří poskytli účelové financování, jde o jejich investiční strategii, která reaguje na inflační riziko a na potenciál růstu některých firem, respektive akcií,“ dodal Surmař. Vzhledem k dlouhé době, jež od kuponové privatizace uplynula, patří podle Surmaře většina zapomenutého majetku dnešním seniorům.
Klíčovou součástí projektu Zapomenuté miliardy je nejen ověření případného vlastnictví akcií či nároků z dividend, ale i možnost je snadno a rychle zpeněžit. „Podstatná část hodnotných akcií z kuponovky se na burze ani prodat nedá, protože nejde o veřejně obchodované společnosti,“ popisuje Surmař. Firma tak na sebe převezme riziko vyjednávání o prodeji akcií přímo s konkrétními firmami.
Služba Zapomenuté miliardy je koncipována jako jednorázová. Fungovat bude jen do října 2021, protože se sama postupně vyčerpává. Už letos na podzim dojde k promlčení více než jedné miliardy korun, jež byla původně náhradou za vytěsnění akcionářů společností, jako je například Unipetrol.
Jak vznikly nezařazené majetkové účty?
1. Vstupenkou do kuponové privatizace byla kuponová knížka, kterou si mohli v dané vlně kuponové privatizace za 35 Kčs (později Kč) zakoupit všichni obyvatelé starší 18 let. Nezbytný byl také kolek v ceně 1 000 Kčs (později Kč), díky kterému se knížka takzvaně „aktivovala“. Knížka obsahovala kupony v celkové hodnotě 1 000 bodů. Každý kupon měl hodnotu 100 bodů, dohromady tedy připadalo 10 kuponů na knížku.
2. Za 1 000 bodů nakoupil průměrný držitel investičních kuponů (DIK) 43 tisícikorunových akcií (průměr ČR 50 tisícikorunových akcií). Investiční privatizační fond získal za 1 000 bodů naproti tomu jen 29 tisícikorunových akcií.
3. Předkola. V předkole každé vlny kuponové privatizace mohl DIK vložit kupony pouze do investičních privatizačních fondů (IPF), jichž byly stovky (mezi nimi například i PPF). Tímto způsobem mohl DIK využít všechny kupony nebo jen jejich část (nejmenší objednávka činila 100 bodů) a privatizační fondy následně nakoupily akcie firem, které se účastnily privatizace.
4. Účast v dalších kolech. Následně se mohl DIK účastnit všech dalších kol dané vlny (pokud mu zbyly kupony = doposud všechny nealokoval nebo nebyla jeho poptávka uspokojena v předchozím kole, kdy o uspokojení poptávky rozhodovalo pořadí přijaté poptávky, respektive počet dostupných akcií pro alokaci v daném kole).
5. Zřízení majetkového účtu ve Středisku cenných papírů. V případě, že DIK objednané akcie v daném kole získal, byly mu akcie předány v podobě zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci Střediska cenných papírů (SCP). Každému účastníkovi kuponové privatizace byl za tímto účelem zřízen SCP majetkový účet, akcie mu byly na tento účet připsány a majiteli byl odeslán výpis z účtu. Těm, kteří své body svěřili investičním privatizačním fondům, byly obdobným způsobem předány akcie (resp. v druhé vlně i podílové listy) toho IPF, kterému svěřili své body. Počet akcií nebo podílových listů, které DIK získal za své body, a jejich nominální hodnotu stanovoval v tomto případě daný IPF.
6. Vznik nezařazeného majetkového účtu. Činnost SCP byla ukončena 2. 7. 2010. Od 7. 7. 2010 proto evidenci převzala společnost Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP). Všechny majetkové účty ze Střediska cenných papírů tak byly převedeny do CDCP a byly od počátku vedeny jako nezařazené, dokud si je jednotliví vlastníci nezařadili pod jednotlivé účastníky CDCP (banky, obchodníci s cennými papíry). Ti lidé, kteří na své akcie mezitím zapomněli a nezařadili své majetkové účty v CDCP pod některého z účastníků (neuzavřeli s ním smlouvu), tak dnes mají nezařazené majetkové účty. Protože své účty nezařadili pod některého z účastníků, respektive proto, že se svými akciemi posledních více než 10 let nenakládají, byť se v řadě případů jedná o účty s hodnotnými akciemi, lze usuzovat, že se jedná o zapomenuté akcie/účty.
Zdroj: Zapomenuté miliardy
