Článek
Jde o situaci, která v Česku nemá obdoby. Jedno z největších bytových družstev v zemi, které spravuje bezmála 22 tisíc bytů a na Mostecku představuje i vlivného politického hráče, je už půl roku bez statutárních orgánů.
V překladu to znamená, že za gigantické družstvo, které působí v Mostě, Litvínově a v Meziboří, aktuálně nemůže nikdo podepisovat smlouvy.
„Rád bych se vyhnul pojmu paralyzovaného družstva. Nemyslím si nutně, že se o takový stav jedná. Ale nelze pominout fakt, že ne všechny úkony může v současnosti družstvo vykonávat. Důsledky mohou být různé, zejména při blížících se schůzích,“ popisuje právní zástupce družstva Eduard Belšán.
Družstvo se tak nachází v situaci, kdy například může akutně opravit porouchaný výtah, ale nemůže udělat jakékoliv výběrové řízení na jeho modernizaci.
Obří správce bytů také nemůže dělat další důležité kroky – přijímat a vylučovat členy. A problém je i se správou bytů. „Prodávat byty z družstva v současnosti nelze, to je celkem pochopitelné i s ohledem na vnitřní mechanismy chodu družstva. Na druhou stranu, nájemní smlouvy by za určitých okolností podepsat a uzavřít šlo,“ zamýšlí se Eduard Belšán.
Chyba systému
Problémy navíc nemá jen samotné družstvo, ale i některá společenství vlastníků jednotek, která Krušnohor využívala jako správce domů. „Nikdo to totiž nechce dělat,“ vysvětlil František Lébl, předseda Sdružení bytových družstev a SVJ.
Jak vůbec k celé situaci došlo? Vrchní soud loni ke konci července potvrdil rozhodnutí krajského soudu o výmazu představenstva. Nebyl ale dosazen dočasný „krizový management“, který by připravil půdu pro zvolení nového vedení.
„Samozřejmě to není příjemná situace. Ukazuje to, že systém nefunguje,“ konstatoval Martin Hanák, ředitel metodického oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev, jehož členem je i Krušnohor.
Do komplikované situace se mocné družstvo, které mimo jiné distribuuje i vlastní bezplatný a vlivný měsíčník, dostalo při poslední volbě představenstva v roce 2016. To volí delegáti, kteří zastupují tisíce družstevníků. Jenomže namísto obvyklých 80 delegátů se volby zúčastnila jen polovina.
Volbě totiž předcházel pokus o zrušení zhruba 16 tisíc členství v družstvu kvůli údajnému nezaplacení poplatků. Proto nebylo k volbě pozváno 40 delegátů.
Družstevníci proti sobě
Volbu vedení, které se neúčastnila polovina delegátů, napadli u soudu dva družstevníci – Lubomír Gomboš a Jiří Švejda, kteří s žalobou uspěli. Brzo tak vznikly v rámci Krušnohoru dva znepřátelené tábory. Prvním je vedení družstva v čele s Františkem Rybou, který působí jako ředitel a více než dvacet let byl v představenstvu, dokud ho soud vloni nevymazal.
Právě za úřadování Františka Ryby se družstvo začalo zapojovat i do dění v mostecké politice. Své sídlo Krušnohor sdílí i se spolkem Sdružení Mostečané Mostu, kde ředitel družstva funguje jako sekretář. Se stejným jménem jako má spolek také už několik let vzniká kandidátka do obecního zastupitelstva. Aktuálně má v 45členném zastupitelstvu Mostu osm svých lidí, kteří jsou hlasitými kritiky primátora Jana Paparegy.
Družstevníci nespokojení s tím, jak se v posledních letech centralizovala moc právě do rukou Františka Ryby, se pak přidali k Lubomíru Gombošovi.
Obě skupiny poslaly na soud žádost o dosazení provizorního představenstva, které by mělo družstvo dovést do nových legitimních voleb. V podstatě jde o návrh, aby se dočasnými „krizovými manažery“ stali právě ony.
„Samosprávy musí mít větší možnost si více řídit své záležitost. Nechápu, proč nám například zakazují dělat si vlastní výběrové řízení,“ říká Jan Klimeš, družstevník, předseda samosprávy a jeden z kandidátů na dočasného člena vedení z opoziční skupiny. „A distancovali bychom se od Sdružení Mostečané Mostu,“ dodává Klimeš.
„Jsem přesvědčen o tom, že soud jistě závažnost nastalé situace chápe taktéž a ve věci rozhodne v co nejkratší lhůtě, protože čím delší tento stav bude, tím těžší budou jeho nápravy,“ říká Eduard Belšán, právní zástupce družstva, který předpovídá, že tlaky, které aktuálně v družstvu panují, nemohou vést ke klidnému konci.
