Lidé ve velkém darují vlasy. Chtějí zabránit ekologické katastrofě

Ostrov Mauricius, obvykle pověstný křišťálově průzračným mořem, bojuje s ekologickou katastrofou. Minulý měsíc uvázla na korálovém útesu u pobřeží ostrova japonská loď, z níž prasklinou uniklo více než 1 000 tun paliva.

Místní se okamžitě semkli a dobrovolně se pustili do záchranných prací. Zatímco vláda vyhlásila stav nouze a volá po mezinárodní pomoci, místní neváhají a pomáhají všemi dostupnými prostředky. Vyrábějí bariéry ze slámy, listů cukrové třtiny, ale i vlastních vlasů. Ideální savý materiál, který má k dispozici téměř každý, pak cpou do textilních pytlů a punčocháčů.

Znalí absorpčních vlastností vlasového porostu začali na výzvu ke shazování vlasů reagovat kadeřníci na Mauriciu nabídkami na bezplatné ostříhání pro každého, kdo je ochoten své vlasy darovat. Francie, kdysi koloniální vládce ostrova, slíbila dovézt 20 tun vlasů.

„Lidé tvoří kilometry plovoucích bariér, aby zadrželi rozlitý materiál, někteří používají listy cukrové třtiny, ale používáme i vlasy, protože ty jsou pro ropu ideálním absorbentem,“ uvedla pro BBC Newsday mauricijská poslankyně Joanna Berengerová, která pro vyšší dobro sama věnovala svůj cop.

Vhodné vlastnosti lidských vlasů a zvířecí srsti k absorbování ropných skvrn znají vědci už léta. Poprvé metoda úspěšně prošla testem v roce 1978, kdy z tankeru Amoco Cadiz uniklo k francouzským břehům okolo 220 880 tun ropy. Vlasy posloužily i v roce 2004 při úniku z tankeru Taylor v Mexickém zálivu. Šlo mimochodem o největší ropnou skvrnu v dějinách Spojených států.

Schopnostem lidských vlasů věnovala pozornost i studie NASA na konci 90. let. Podle ní 11 340 kilogramů vlasů vystačí k absorpci 643 500 litrů rozlitého paliva a jeden galon (tedy přibližně 3,78 litru) zvládnou vlasy vsáknout za méně než dvě minuty. Až studie v časopise Environments z letošního července ale odhalila, že psí chlupy a lidské vlasy jsou kvalitativně srovnatelné se syntetickými textiliemi, jako je polypropylen, který se pro záchranu moře před ropnými skvrnami užíval nejčastěji.

Mauricius je malá země, jejíž existence je do značné míry postavena na cestovním ruchu, zaměřená na krásu nedotčených pláží, moře a rozmanité divočiny.

Nehoda se stala blízko dvou ceněných ekosystémů. Jedním z nich je mořský park Blue Bay, kde se vyskytuje 38 druhů korálů, druhým pak oblast Pointe d'Esny s mangrovovými lesy, ohroženými druhy rostlin a endemickými motýly a mokřady, které chrání ostrov před stoupající hladinou moře. Podle Sunila Dowarkasinga z organizace Greenpeace ale obě místa naštěstí zůstala z větší části ušetřena.

Ještě ve středu panovaly obavy, že se havarovaná loď rozlomí a do moře se vylije i zbývajících 2500 tun paliva. Podle premiéra Pravinda Jugnautha se ale většinu zbývající ropy z poškozeného japonského plavidla u korálového pobřeží podařilo odčerpat. Premiér také uvedl, že Mauricius bude požadovat po japonské společnosti Nagashiki Shipping, která loď vlastní, náhradu škody.