Článek
„Přivedla by tranzitní dopravu do města, takže by se zvýšil hluk i emise,“ řekla Jana Pálková, předsedkyně spolku Občané za D43 jako obchvat celého Brna. Protestující chtějí ve čtvrtek předat výzvu se stovkami podpisů krajským zastupitelům, kteří budou rozhodovat o aktualizaci zásad územního rozvoje kraje. V nich je silnice 43 vedená městem, nikoli jako obchvat.
Silnice 43 se má v budoucnu odpojit od dálnice D1 v blízkosti městské části Brno-Bosonohy a směřovat severně přes Bystrc, dále podél hráze Brněnské přehrady přes městskou část Kníničky a pak směrem ke Kuřimi a na sever k Černé Hoře a Boskovickou brázdou až k Moravské Třebové. Tam se má v budoucnu napojit na dosud neexistující dálnici D35.
Pálková v místě budoucího vedení silnice bydlí. Protestující už v minulosti vyjádřili nesouhlas s vedením silnice. Petice měla přes 37 000 podpisů. „Hlavní problém vidím v tom, že je občanům zamlčovaný skutečný dopravní význam silnice 43. Je to vlastně komunikace dálničního typu, která je zařazená do transevropské sítě,“ uvedla Pálková. Podle ní tak po ní pojede doprava ze severu z Polska až na jih dále na Slovensko nebo Rakousko. „Tranzitní doprava se přivede do hustě obydlené části města Brna. Dojde k mísení městské a tranzitní dopravy. To by přivedlo hluk, emise i zábor území,“ řekla Pálková.
Podle ní se všechna města v současnosti snaží řešit dopravní situaci obchvaty měst. „Snad jediné Brno, druhé největší město republiky, plánuje do budoucna přivedení tranzitní dopravy od hustě obydlené části, aniž tranzitní doprava bude mít možnost město objet, protože Brno dosud nemá obchvat,“ zdůraznila Pálková. Brno buduje velký městský okruh, zatím jsou ale hotové jen některé jeho části.
Zastupitelé chtějí schválit aktualizaci zásad územního rozvoje ve čtvrtek na posledním zasedání před krajskými volbami. Ty budou 2. a 3. října.
