Článek
Přínos převažuje rizika. Tak zní verdikt Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) u obou západních vektorových vakcín Johnson & Johnson a AstraZeneca. Debata o riziku krevních sraženin po očkování se tím oficiálně dostává na další úroveň. Místo toho, jestli mezi očkováním a trombózami je vůbec souvislost, se nyní hovoří o tom, jak moc je výskyt vzácný.
„Když je vakcínami očkováno tak velké množství lidí, mohou nastat velmi vzácné události, které nebyly identifikovány během klinických testů,“ řekla v úterý o zkoumání vakcíny například šéfka EMA Emer Cookeová. Kromě abstraktního pojmu „velmi vzácné“ pak onu vzácnost EMA demonstrovala i číslem, které je stejné jako u AstraZenecy v řádu jednotek na milion očkovaných.
Ani to ale není pro člověka snadno představitelné. K tomu naopak dobře poslouží příměry k rizikům běžným v každodenním životě, kterých už vědci, statistici či novináři z celého světa nabídli celou řadu. Tady jsou některé z nich.
Riziko úmrtí na covid-19 je propastně vyšší
Jako první se přímo nabízí porovnání rizika výskytu krevní sraženiny po očkování s rizikem, které představuje covid-19. To se zčásti snažila porovnat oxfordská studie publikovaná v polovině tohoto měsíce. Riziko krevní sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca je podle ní 8krát nižší než po nákaze covidem-19. Studie přitom počítala s výskytem pět případů na milion očkovaných a u vakcíny Johnson & Johnson je tento poměr velmi podobný.
Nutno dodat, že to nicméně neznamená, že vakcína je jen 8krát méně riziková než nákaza koronavirem. Studie totiž sledovala čistě výskyt trombóz a to je jen jedno z mnoha rizik, kterým může covid-19 člověka ohrozit. Pokud bychom se měli bavit o srovnání celkového rizika vakcíny a covidu-19, poměr bude ještě daleko víc ve prospěch vakcíny.
To se jen pár dní před publikací oxfordské studie pokusil vyčíslit například odborník na veřejné zdraví z University of Toronto Ben Chan. V Kanadě se v té době testovali lidé nad 60, kteří dostávali Pfizer a Modernu. Starší 55 ale mohli dostat i AstraZenecu s tím, že pro mladší ročníky nebyla doporučována, protože se krevní sraženiny většinou vyskytují právě u mladých.
„Hodně lidí ve věku těsně nad limitem 55 se mě ptá, jestli nebude lepší, když raději pozdrží svou vakcinaci (AstraZenecou) a počkají, až budou mít možnost dostat jiné vakcíny,“ napsal Chan v prohlášení. To obsahovalo i odhad, podle kterého u lidí, co se tak rozhodnou, riziko úmrtí na covid-19 přesáhne riziko na smrt v důsledku krevní sraženiny po vakcíně už za dva nebo tři dny od odkladu očkování.
Chan to spočítal z rizika infekce v Torontu, kde v daný den, 11. dubna, přibylo přes 1300 případů na 2,7milionovou populaci, a v 14,5milionové provincii Ontario, kde přibylo přes 4500 případů nově nakažených. Kanadský odborník přiznal, že výše rizika nákazy není u všech stejná a samozřejmě záleží na tom, jak se člověk chová, jestli chodí do práce a tak dále.
Na druhé straně ale upozornil, že zároveň pravděpodobně silně nadhodnotil výši rizika krevních sraženin po očkování. Ve svých výpočtech totiž počítal s vůbec nejhorším číslem z celého světa, které oznámilo v březnu Norsko. Šlo o čtyři úmrtí na 120 000 očkovaných, což Norsko uvedlo ještě předtím, než začalo šetřit, jestli je mezi očkováním a trombózami vůbec souvislost.
Menší riziko než u antikoncepce, zásahu bleskem i dlouhých letů
Lékaři a novináři také často upozorňují, že riziko výskytu krevních sraženin po zmiňovaných vakcínách, je o hodně nižší než u jiných běžně používaných léků. Typickým příkladem je hormonální antikoncepce.
Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) se každý rok krevní sraženiny vyskytnou u tří žen z 10 000 po užívání antikoncepce obsahující drospirenon.
Známé je i přirovnání rizika očkování k dlouhým letům, kdy člověk dlouho sedí na místě, čímž snižuje průtok krve v žilách. Zmínil ho například britský ministr zdravotnictví Boris Johnson, když řekl BBC, že pravděpodobnost výskytu trombózy po očkování AstraZenecou je zhruba stejná jako u dlouhé cesty letadlem.
Britská televize Sky News to následně ještě rozebrala s odkazem na data úřadů ministerstva zdravotnictví. Podle těch je při letu pod čtyři hodiny hlášen v průměru jeden případ krevní sraženiny na 106 000 letů, jeden na 4656 letů u letů do 16 hodin a jeden na 1264 u letů nad 16 hodin. Takže je riziko opět o hodně vyšší než u očkování.
Úderné je i srovnání, které zveřejnilo slovenské ministerstvo zdravotnictví. Podle toho je pravděpodobnost vzniku vzácné krevní sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca nižší než pravděpodobnost zásahem blesku. Šanci, že člověka v důsledku očkování postihne krevní sraženina, ministerstvo vyčíslilo na 0,00072 procenta.
