Článek
Zdevastovanou památku na severu Plzeňska, hospodářské budovy a zarostlou neudržovanou zahradu, které po znárodnění desítky let sloužily jako provoz státního statku, koupil v roce 2002 soukromník a o šest let později ji otevřel veřejnosti. Dosud do ní dal ze svého desítky milionů korun. Opravil polovinu zámku, sýpku, pivovar, kravín, kovárnu, dílny a tříhektarový park, jehož polovinu tvoří zahrady - bylinná, růžová a kosmetická. „Do parku mohou místní i návštěvníci obce, prohlídky si musí domluvit s kastelánem,“ řekl Josef Ždych, majitel kulturní památky i firmy Pegisan, která 30 let renovuje památkové objekty.
Na pravidelném festivalu jídla, vín, kávy a barokní hudby, který vyvrcholil barokním ohňostrojem, byly také oživené prohlídky, tvorby barokních účesů a jarmark lokálních řemeslníků. V běžných letech zámek navštíví 5000 až 6000 lidí.
„Neustále to rozvíjíme. Máme hotovou zhruba polovinu zámku, sýpku z roku 1642, kde jsou tři patra výstavního prostoru a patro depozitáře. Hotová je část expozice v pivovaru, kde je zatím historické zemědělské náčiní, které nám sem lidé nanosili,“ řekl Ždych. Dokončená je obnova bývalého kravína a kovárny, kde je hospoda, společenský sál a expoziční prostor zaměřený na věže, báně a speciální krovové konstrukce. „Na zámku je hotové celé přízemí a část patra se společenským sálem. Je už také komplet vybavený,“ uvedl. Připravená je úprava podkroví na víceúčelový prostor, který bude sloužit například pro mezinárodní tábory a workshopy mladých umělců a architektů. V době, kdy majitel vyrabovaný zámek přebíral, to byla ruina bez krovů a v sýpce byl sklad jedovatých postřiků.
Kompletně revitalizovaná zámecká zahrada, anglický přírodní park s průhledy do barokní krajiny, byla otevřena v červnu 2011. „Je tam procházka mezi artefakty, jako jsou plastiky, sochy i krakorce, tedy původní prvky z karlovarské kolonády,“ uvedl majitel. V areálu má firma Pegisan ještě kovářskou, truhlářskou a klempířskou dílnu. Letos by majitel rád dokončil další etapu patra zámku.
„Pokud by zámek pan Ždych nekoupil, tak už by spadl nebo by ho srovnali se zemí. Za to přijde do nebe,“ řekl památkář a soudní znalec Karel Drhovský, který pomáhá s renovací. Podle něj je současná podoba zámku pseudorenesanční, ale pod ní je ještě schovaná barevná barokní fasáda. Pod památkou jsou dvě podzemní patra a dvě dlouhé podzemní chodby.
První zmínka už je z roku 1356, kdy to byla tvrz, která fungovala jako zázemí obchodní stezky do kladrubského kláštera. Vlastní jednopatrový zámek vznikl podle Drhovského na počátku baroka, tady na počátku 17. století. Do pseudorenesanční podoby byl přestavěn v roce 1711. Ale tohle už je klasicistní přestavba, která se dělala až v roce 1890 a dále, řekl majitel.
Zámek Rochlov, dva kilometry od dálnice D5, dnes slouží jako kulturní, turistické a společenské centrum. V areálu, u něhož se stýká několik cyklotras, je cyklocentrum a půjčovna kol. Je nejstarší součástí obce Rochlov a byl vždy centrem dění. Konají se tam svatby, křtiny, mše i dožínky. Ždych oceňuje spolupráci s obcí, která má 330 obyvatel a stále jich přibývá. „Jsme rádi, že tu zámek zůstal a že je v tom stavu, kam to pan Ždych dotáhl. Hospoda v původní kovárně je čím dál víc oblíbená,“ uvedl starosta Jiří Patera.
