Článek
Z ankety Seznam Zpráv vyplynulo, že lékaři chtějí pro covid pacienty vyhradit časy většinou na konci ordinační doby. Na změně v přístupu k nakaženým koronavirem se dohodli zástupci Ministerstva zdravotnictví a Sdružení praktických lékařů. Detaily doladí na víkendovém kongresu.
Praktici doposud apelovali na pacienty s podezřením na covid, ať se ordinacím vyhýbají obloukem. Na testy je v drtivé většině případů odesílali do center či nemocnic. Člověk s prokázaným covidem-19 se pak léčil doma, v těžších případech v nemocnici.
Od podzimu se postup změní. Pacienti s covidovými příznaky se objednají přímo do ordinace. Praktik jim vyhradí čas, aby se dotyčný nepotkal s jinými pacienty. „Oproti počátkům epidemie máme dobrou organizaci v ordinacích i širší paletu diagnostiky,“ vysvětlil změnu místopředseda sdružení Mladých praktiků Vojtěch Mucha.
Lékaři, které Seznam Zprávy oslovily, nemají s novinkou problém. „Je to liberalizace, určitý krok dopředu od dřívější zoufalé epidemické situace. Loni byla situace katastrofální. Letos už je většina praktiků naočkovaná nebo nemoc prodělali,“ reagovala brněnská praktická lékařka Renáta Novotná.
V novém postupu nevidí problém ani její plzeňská kolegyně Michaela Havlová. „Jde jen o to, abychom pacienta s příznaky covidu nepozvali do čekárny plné lidí. Což samozřejmě nehrozí,“ uvedla.
Koktejly dostanou nakažení včas
Nový postup se zavádí kvůli tomu, aby lékaři covid u lidí podchytili co nejdřív. Léčba monoklonálními látkami v čele s Regeneronem funguje, jenže zabírá jen v prvotních dnech infekce.
Takoví pacienti však doteď českému zdravotnickému systému „unikali“. Buď se sami léčili doma, při závažném průběhu zamířili do nemocnic. V tu chvíli už ale bylo na podání protilátkových koktejlů pozdě. „Čas je při podání monoklonálních protilátek klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost terapie, proto tento krok považujeme za správný,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Na potřebu včasné aplikace upozornil třeba moravskoslezský koordinátor intenzivní péče Peter Sklienka. „Virus je zákeřný v tom, že způsobuje takzvanou tichou hypoxii, tedy poruchu výměny kyslíku. Infikovaní lidé někdy leží doma v těžkém stavu. Už by měli být v nemocnici, ale laicky řečeno je k tomu v tu chvíli ještě nic nenutí,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.
Právě větší zapojení praktiků má umožnit častější předpis Regeneronu či Bamlanivimabu. V nemocnicích leží „ladem“ tisíce těchto účinných dávek za stovky milionů korun.
Sami praktici přiznávají, že je zatím předpisují minimálně. „Nemyslím si, že by to bylo naší neinformovaností. Možná se v ordinacích nevyskytli pacienti, kteří jsou pro tuto léčbu vhodní. Možná s novými postupem bude tento princip léčby otevřenější a častější,“ uvedla Novotná.
Podobnou zkušenost má plzeňská lékařka. „Měla jsem tu spíš extrémní případy, kdy pacienti snášeli nemoc buď velice dobře, anebo museli hned do nemocnice pro těžkou dušnost. Nepotřebovala jsem lék zatím předepsat,“ sdělila Havlová.
Podle Muchy byl ale na jaře systém předepisování těchto preparátů nastavený chaoticky. „Protilátky se podávají v infuzi. Většinou je mají v nějakých větších centrech a nemocnicích. Na jaře jsme dostali seznam s kontakty, ale nikdo už neřekl víc. Často jsme se setkali s tím, že jsme i několik hodin volali na různá čísla. Nebylo to připravené. Teprve v poslední době je to připravené lépe. Už lze i konzultovat, zda pacient splňuje potřebná kritéria. Teď s tím máme dobré zkušenosti,“ uvedl.
Co pacienty naučila epidemie
Praktici zároveň ubezpečují, že s novým postupem nehrozí šíření nákazy v ordinacích. Chtějí tomu zabránit systematickým objednáváním pacientů. Ti s podezřením na covid většinou přijdou na řadu v závěru ordinační doby, kdy bude u praktika minimum jiných lidí.
„Epidemie v tomto směru přinesla jediné plus. Pacienti se naučili objednávat předem, na což se je dlouhé roky předtím nedařilo navyknout. Lékař není v deset hodin ráno zahlcený obrovským množstvím lidí. Lze rozdělit preventivní ošetření, akutní ošetření nebo žádanky o razítka. Objednáváme je podle požadavků na určitou dobu,“ vysvětlila Novotná.
Také v Plzni budou pacienty s podezřením na covid objednávat na konec pracovní doby. „Pacienti se vůbec nemusí bát. Ordinační dobu zorganizujeme tak, aby nemocní a zdraví nepřicházeli do kontaktu,“ doplnila Havlová. Riziko chtějí snižovat i dalšími nástroji. Mají v ordinaci ultrafialovou lampu, dezinfikují místnosti ozonem.
Při příjmu pacientů s podezřením na covid se vybaví pomůckami. „Podmínky k odběrům nám dá hygiena. Asi bude nutné si dát ochranný štít či celotělový oblek,“ naznačila Novotná.
Praktici mají také lepší možnosti, jak odhalit závažnost průběhu covidu. „Jsme často vybavení oxymetry, které pacientům půjčujeme domů. V některých ordinacích rozjíždíme projekt Sonografie plic, pomocí níž lze dobře poznat, jestli má pacient s covidem začínající zápal plic,“ sdělil Mucha.
Lékaři detaily doladí na víkendovém kongresu v Praze. Sdělí si tam své zkušenosti, rady a poznatky pro další postup. Vedení profesních sdružení zatím nedokáží odhadnout, kolik kolegů se proti novince ohradí. Covidoví pacienti mohou přinést komplikace menším ordinacím o jediném doktorovi, kde je členění práce a pacientů složitější.
Podle Novotné, která je s vedením sdružení v kontaktu, však nepůjde o direktivní nařízení. „Lékaři budou postupovat podle svého uvážení. Když ordinace k novému přístupu nebude mít podmínky, tak ji určitě nikdo ke změnám nebude nutit,“ dodala.