Článek
Už nyní se potýkají s nedostatkem pitné vody nebo jím jsou ohroženi. Obyvatelé příhraničí zároveň premiéra vyzvali, aby požádal Evropskou komisi o účast na jednáních s Polskem, které stále odmítá za vzniklé škody převzít odpovědnost. „Evropská komise je totiž podle jejího vyjádření připravena pomoci, nikdo ji ale o účast v jednáních doposud nepožádal,“ uvedl za Sousedský spolek Uhelná Milan Starec.
Podle odborníků se situace se zásobami pitné vody rychle zhoršuje, a to i přesto, že podzemní bariéra, která má odtoku podzemních vod bránit, je již z velké části hotová. Podle Josefa Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka má ale bariéra spíš bránit přítoku vody do samotného dolu. „Podzemní stěna je v pozici, že nemůže nijak ovlivnit úroveň vody v Uhelné. Za posledních šest let klesly hladiny o osm až 34 metrů. Pokud bude pokles stávající rychlostí pokračovat, může být zcela znemožněn odběr pitné vody v jímání Uhelná už do šesti let,“ řekl Datel.
Vrt v Uhelné přitom vodou zásobuje nejen obyvatele osady, ale také část Hrádku nad Nisou. V oblasti už sice Severočeská vodárenská společnost (SVS) pracuje na přípravě dostavby vodovodů, projekt ale podle hrádeckého starosty Josefa Horinky (Hrádek potřebuje změny!) naráží na nevyjasněnou otázku financování a také na majetkoprávní spory. Vybudování dálkových vodovodních přivaděčů, které vodu pro postiženou oblast zajistí, bude podle něj otázkou minimálně několika dalších let.
Co také stojí v dopise Babišovi
Žijeme trvale ve strachu o budoucnost: jestliže voda ubývá, hluk je již teď na hranici limitů a v okolí některým sousedům praskají domy, co se stane v dalších letech v průběhu plánovaných 24 let těžby? Nedostatek pitné vody je již několik let dennodenní realitou pro spousty lidí v okolních obcích: chybí voda na pití, vaření i osobní hygienu. Lidé si dělají rozpisy na koupání a chodí prát k sousedům. Kupují si plastové nádrže na vytvoření zásob, z nich ale vodu do pračky ani bojleru dostat nelze. Ani v budoucnu vybudované vodovody ovšem nevrátí vodu do krajiny: jak bude vypadat, až budou naše děti dospělé?
Polsko tvrdí, že z dolu začne dělat za třicet let jezero pro turisty. To se má ale podle hydrogeologů napouštět dalších 140 let a není vůbec jasné, jestli na to vůbec bude dost vody.
Chráníme naše domovy a krajinu, ve které s našimi rodinami žijeme. Nedovolte, aby se k nám těžba přiblížila ještě víc – následky by pro nás a naše okolí byly fatální.
Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Na české straně jsou nejblíž Uhelná a sousední Václavice. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku. Evropský soud v květnu předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to ale odmítli a těží dál. V červenci evropský soud požádali o zrušení zákazu těžby.
V tomto týdnu pokračovala vyjednávání o mezistátní smlouvě mezi Českou republikou a Polskem, podle odhadů to ale potrvá ještě nejméně dva až tři měsíce. Obyvatelé příhraničí si navíc stěžují na minimum informací z jednání. Neznají podle Starce ani podmínky, za kterých je česká vláda ochotná stáhnout žalobu, a tím i zrušit předběžné opatření, které je má nyní chránit před dalšími škodami na životním prostředí. „Rozhoduje se o naší budoucnosti na další čtvrtstoletí a to nejdůležitější je nám stále tajeno,“ dodal Starec.
