Článek
V keramické nádobě bylo 274 mincí, řekl ČTK Ivan Čižmář z ÚAPP.
„Nádoba byla v hlíně dnem vzhůru, takže dno bylo poškozené. Původně měřila na výšku asi deset centimetrů a byla asi osm centimetrů široká. Dnes bychom ji asi nazvali hrnkem. Celkem 69 mincí jsou groše z období vlády Václava IV., tedy z první poloviny 15. století, které se projevují velmi nekvalitní setřenou ražbou,“ uvedl Čižmář.
Zbylých 205 mincí tvoří převážně vídeňské feniky ze stejného období, další typy mincí určí po očištění a zakonzervování numismatici.
Archeologové nález ze země vyzvedli i s blokem hlíny. V okolí se jim podařilo najít ještě železný tesák, nůž a podkovu pocházející podle předběžného určení ze středověku. Zda s nálezem mincí souvisí, ale není jasné.
„Místo nálezu nepochybně souvisí s využíváním jedné z větví tradičního obchodního koridoru mezi dvěma důležitými obchodními centry. Jaké dramatické události vedly k uložení mincí do země, nevíme, doba vlády Václava IV. ale byla neklidná, což mohlo někoho vést k tomu, aby si zajistil budoucnost ukrytím majetku,“ podotkl archeolog.
Podobné malé poklady se podle něj daří čas od času najít, jejich hodnota je spíš historická než finanční. Proto je důležité v případě nálezu předměty z místa neodnášet a kontaktovat místní muzeum nebo archeologický ústav s informací o nálezu. „Pokud archeolog na místo nemůže přijet hned, je dobré místo zamaskovat. Už jsme zažili i situaci, kdy v době čekání na archeologa nález někdo z místa odnesl,“ uvedl Ivan Čižmář.
