Článek
Po dlouholeté a bezúspěšné snaze domluvit se s českými politiky na vrácení majetku zabaveného po druhé světové válce se rozhodl rod Lichtenštejnů obrátit na české soudy. Už od středy a ještě dnes objížděli právní zástupci lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. a jeho nadace šestadvacet okresních soudů po celé České republice s takzvanými vydávacími žalobami.
Jejich prostřednictvím vyzývá nadace Lichtenštejnů i kníže Hans Adam II. jednotlivé státní organizace a firmy, aby nemovitosti zabavené podle Benešových dekretů vrátily. Jde například o tisíce hektarů lesů, které nyní spravují Lesy České republiky, dále o desítky pozemků, polí, luk, domů, ale také například o rozsáhlý Lednicko-valtický areál včetně světoznámého zámku Lednice.
Žalovanými jsou Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a příslušné právnické osoby zřízené českým státem.
Vynechali pozemky pod dálnicemi
Nadace knížete z Lichtenštejna už začátkem prosince oznámila, že zaslala státním podnikům a institucím takzvanou předžalobní výzvu kvůli nemovitostem, které český stát sebral nezákonně před rokem 1989 knížeti Františku Josefu II. z Lichtenštejna.
Lichtenštejnové z předžalobní výzvy, ale také při současné vlně žalob, vynechali některý majetek, který by jim patřit měl. Jde o domy či pozemky, které nyní patří nebo spravují neziskové organizace, soukromé osoby, univerzity či obce a kraje. Lichtenštejnové také nepožadují vrácení svých pozemků, které jsou pod dálnicemi, například pod úsekem D1 na Opavsku.
"Žalobci podáním předmětné žaloby zdejší soud žádají, aby žalované České republice a jí zřízeným právnickým osobám uložil vyklidit nemovitosti, které jsou kontinuálně ve vlastnictví Žalobce a které Žalovaní neoprávněně užívají bez právního titulu (okupují). Žaloba nežádá vydání jakékoliv věci dle restitučních předpisů. Jejím předmětem nejsou žádné nemovitosti či jiné věci v držení třetích osob (odlišných od České republiky a jí zřízených právnických osob). Žalobci rovněž nepožadují vydání nemovitostí, na kterých se nachází dálniční infrastruktura," píše se v žalobě, jejíž text má redakce Seznam Zpráv k dispozici.
Video: První reakce Lesů České republiky
První reakce Lesů České republiky na lichtenštejnské žaloby.Video: Seznam Zprávy
„Všechny možnosti dobré vůle byly vyčerpány,“ uvedla nadace v souvislosti se soudní cestou, kterou se domáhá nápravy někdejší majetkové křivdy.
O vydání majetku zpět do vlastnictví knížecího rodu dříve usiloval i lichtenštejnský stát – tamní ministryně zahraničí Aurelia Frick v letech 2017 a 2018 apelovala na českou vládu, aby s Lichtenštejny nějakou formu vzájemného vyrovnání uskutečnila.
První reakce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových žaloby k dispozici nemá, ale obdržel několik desítek výzev na vydání různých nemovitosti s tím, že po jejich předběžném vyhodnocení je nepovažuje za důvodné. V dalším postupu, například v případě podání žalob, předpokládáme vzájemnou spolupráci s ostatními dotčenými státními subjekty.
Zastáváme konstantní právní stanovisko, že se jedná o majetek ve vlastnictví České republiky, který její právní předchůdce nabyl na základě jeho konfiskace dle dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. Není nám znám žádný právně relevantní důvod, který by tuto skutečnost zpochybňoval.
ÚZSVM v případě nemovitostí ve Středočeském kraji uspěl u všech obecných soudů, nyní probíhá řízení před Ústavním soudem.
Jeden případ u Ústavního soudu
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumlova na Prostějovsku.
Spor mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí označeni za Němce.
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.
Video: Reakce Národního památkového ústavu
První reakce Národního památkového ústavu.Video: Redakce Seznam, Seznam Zprávy
