Článek
Málokterý šlechtický rod utvářel české země jako Lichtenštejnové. Po generace vylepšovali unikátní Lednicko-valtický areál, hospodařili na desítkách panství a stáli také u zrodu škol, třeba Mendelovy univerzity v Brně. Zlom nastal po roce 1945 a konfiskaci majetku.
Nyní bude škola s evropským rodem znovu spolupracovat. Při svých stých narozeninách udělila zlaté medaile lichtenštejnskému korunnímu princi Aloisi a jeho příbuznému Constantinu Kinskému, jehož rodina se po revoluci vrátila na panství do Žďáru nad Sázavou. Univerzita sáhla k takovému ocenění poprvé v historii. „Doufám, že tohle je první úspěšný krok k obnovení a prohloubení spolupráce,“ poděkoval princ.
Lichtenštejnové krajinu pomáhají utvářet od dvanáctého století, vlastní rozsáhlé lesy a pozemky v Německu nebo Rakousku. „Také tam na některých místech bojujeme s kůrovcem a můžeme s univerzitou probírat některé postupy a zkušenosti,“ nechal se slyšet korunní princ Alois.
Jeho mladší bratr Constantin se příští týden zúčastní dvoudenní konference o udržitelném lesnictví. „Lichtenštejnové mají dlouholeté zkušenosti s kombinováním zemědělství a lesnictví, udržování vody v krajině. Ne že bychom neznali řešení, ale určitě si můžeme vyměňovat poznatky,“ řekla rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. S rodem mají společného partnera v americké Louisiana State University. „Pracujeme tam na vývoji nanonástřiku stromové kůry, který chrání strom před houbami,“ dodala rektorka.
Korunní princ kritizoval monokultury stromů, přirovnal je k dlouhým lánům kukuřice. „Je třeba dbát na kvalitu půdy. Bez ní jsou plodiny oslabené,“ řekl šlechtic.
Lichtenštejnové jsou daleko třeba v inovacích. „Mají digitalizovaný majetek tak, že když v lese ukážete na strom, uvidíte o něm veškeré informace, kdy byl zasazený, jaké měl nemoci a kolik bude vážit v době kácení," řekla Nerudová.
Podle historika Tomáše Knoze z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity rod formoval celou střední Evropu. „Už od středověku utvořili na pomezí Rakous a Moravy jakýsi euroregion. Propojovali právní systémy i kulturní zvyklosti,“ řekl Knoz.
Podle něj jsou české i evropské dějiny rozbité obdobími válek. „U Lichtenštejnů najdeme kontinuitu spjatou s krajinotvorbou, lesnictvím a zemědělstvím. Na pěstování lesa potřebujete několik generací, přesně to zaručili,“ doplnil historik.
Soudy o majetek
Šlechtický rod byl s českými zeměmi, a především Moravou spojený od dvanáctého století. O část rozsáhlého majetku přišel při pozemkové reformě za první republiky, zbytek dokonaly Benešovy dekrety po druhé světové válce. Konfiskace přišla na základě nikdy neprokázané německé národnosti.
Ani třicet let po revoluci vyrovnání s českým státem není vyřešené. Klíčovým vodítkem může být očekávaný nález Ústavního soudu. Ten už dva roky řeší případ vlastnictví 600 hektarů lesů u Říčan. Rod se pře s českým státem.
V případě, že Lichtenštejnové uspějí, může to být významné vodítko pro 26 jiných soudů v Česku, u nichž rod požaduje zkonfiskovaný majetek. „Nejsme příznivci soudních sporů, raději bychom vše vyřešili domluvou. Není jasné, jak soud dopadne, ale naše případné vítězství může vést k pokračování politických jednání a vyřešení poslední neuzavřené otázky,“ řekl kníže Alois.
Lichtenštejnové požadují vrácení asi 70 tisíc hektarů pozemků, převážně lesů. Nechtějí však vymáhat majetky, které už jsou v soukromém vlastnictví, nebo patří obcím, školám a církvím.
Původně měli ve vlastnictví 22 hradů a zámků, zpět žádají pět, včetně unikátního Lednicko-valtického areálu. Památka patří k nejnavštěvovanějším atrakcím v Česku.
